Dvacetiletý student filozofické fakulty Univerzity Karlovy byl zpočátku pohřben v Praze na Olšanských hřbitovech. V roce 1973 však režim nařídil jeho ostatky spálit a urnu s popelem uložit na hřbitově ve Všetatech, odkud Palach pocházel. Příbuzných se na souhlas neptal a převoz se konal tajně a narychlo.
Rudí zločinci dokázali, že jsou odpornými zbabělci, kteří mají strach i z mrtvých lidí. Zhanobení hrobu mrtvého vyžaduje mimořádnou zrůdnost a v civilizované společnosti patří takový čin k nejodpornějším. Jistě k exhumaci hrobů dochází, ale v tomto případě k tomu nebyl žádný rozumný důvod, jenom nenávist a obava z připomínky komunistické vlastizrady.
Ze stejného soudku jsou pak i rozsáhlé policejní manévry v Palachově týdnu v lednu 1989, kdy jeho rodné Všetaty obsadili členové Státní a Veřejné bezpečnosti a Lidových milicí. V normálních zemích se taková masová nasazení ozbrojených složek konají v případech pronásledování vrahů a těžkých zločinců, ve středočeské obci však byli pochopové komunistického režimu jenom proto, aby lidem zabránili navštívit hrob Jana Palacha na místním hřbitově a položit na něm květiny. Tato šílená demonstrace rudé síly - to byly zbytečně vyhozené peníze daňových poplatníků, ovšem komunisté se nikomu nezodpovídali a tak si dělali, co chtěli.
Ovšem ve skutečnosti naši normalizátoři prokázali ubohost a zbabělost, že sáhli až k tak odpornému činu. Nechat obklíčit hřbitov policisty a bránit lidem v návštěvě hrobu blízkého člověka je vážně mimořádně zrůdné.