Budějické pivo válí a to je dobře

Tvrdé soupeření Čechů s Němci stálo před 121 lety za vznikem jednoho z nejznámějších českých pivovarů – českobudějovického Budvaru. Od té doby se jihočeský zlatavý mok stal pojmem a loňské ekonomické výsledky to potvrzují.       

Tak především prodej piva byl opět rekordní. V roce 2015 jej pracovníci pivovaru prodali 1 601 938 hektolitrů, což je o téměř 10% víc než v předcházejícím roce. Rekordní byl také jeho výstav. Na celkovém exportu piva z České republiky Budějovický Budvar podílel z 21,7%, tedy více než z pětiny. Zisk společnosti před zdaněním dosáhl 349,8 milionů korun.

Pro srovnání, v roce 1991 vyvážel podnik své produkty do 19 zemí, letos už je to do téměř 80 zemí světa. Do roku 2020 hodlá firma investovat do rozšíření výroby asi 1,5 miliardy korun.

Zvláštností pivovaru je jeho statut národního podniku. Souhlasím s názorem, že stát nemá vařit pivo, ale v tomto případě se jedná o pochopitelnou výjimku z hlediska známkoprávních sporů s americkým konkurentem Anheuser-Busch. A právě z obavy, aby protistrana toho nevyužila, se zatím jeho privatizace nekonala. Kdyby ovšem uplatnil svůj privatizační projekt jeho současný generální ředitel Jiří Boček spolu s dalšími třemi partnery z oboru, tak pivovar rovněž patří k nejlepším firmám v Česku.

Za skvělé výsledky svědčí Budvar především nynějšímu vedení a ekonomické liberalizaci po roce 1989 a nikoliv svému statutu de facto státní společnosti. Tak například od roku 1992 si sama zajišťuje export a přestala využívat služeb tehdejšího podniku zahraničního obchodu Koospol. Jiří Boček začal pivovaru šéfovat v roce 1991 a od té doby nastal jeho prudký vzestup. Budějičáci, kteří ho znají, o něm mluví jako o odborníkovi, který v pivovaru začínal od píky. Coby brigádník například vymýval kádě, vyučil se, později si udělal maturitu, nakonec vystudoval vysokou školu a stal se z něho uznávaný manažér, který už čtvrtstoletí vede mimořádně úspěšnou firmu.        

V devadesátých letech minulého století Němci nechtěli pustit Čechy do druhého budějovického pivovaru (nynějšího Samsonu), a ti zareagovali, jak nejlépe jak mohli. Založili si vlastní akciovou společnost na výrobu piva a během několika let dokázali, že to umí. Je tedy vidět, že i tehdejší národnostní třenice měly pozitivní dopady. A také budějovičtí Češi se zachovali nejlépe, jak mohli. Nebrečeli, jak je k nim svět nespravedlivý, ale začali makat, a dokázali, že umí. A to je správné řešení! Ideální vlastnická forma Budějovického Budvaru by z hlediska co nejvíce přiblížení se historické spravedlnosti proto byla – akciová společnost, ve které by majoritním akcionářem bylo město České Budějovice. Ale to momentálně není na pořadu dne.