Kraje se bojí odborářů a utrácejí zbytečně desítky milionů korun

Krajští hejtmani žadoní po státu peníze na školství, zdravotnictví, silnice atd. „Státe dej, peníze, jinak to špatně dopadne.“ Vedení krajů by však měla hledat rezervy u sebe, a nebát se výhrůžek železničních odborů.

Nedávno vyšel v MF DNES příspěvek místostarosty Dobřichovic v okrese Praha –západ Michaela Pánka, který poukázal na fakt, že mnohé kraje přidělují regionální železniční dopravu, tedy osobní a spěšné vlaky, Českým drahám bez výběrových řízení. To je špatně! Místostarosta Pánek správně namítl, že kdyby kraje vyhlašovaly konkursy na provozovatele jednotlivých tratí, mohly by ušetřit desítky až stovky milionů korun ročně. Přitom výběrová řízení, kdy se dá dosáhnout nejlepšího výsledku v poměru cena – kvalita, jsou nejlepším způsobem, jak pro kraj zajistit ideálního dopravce.

Nejedná se o vyšachování Českých drah z regionální železniční dopravy, pokud nabídnou v otevřené a regulérní soutěži nejlepší podmínky, tak ať jezdí dále, jestliže to však udělá jejich konkurent, tak ať jezdí on. Myslím si, že kraje by měly nabízet lidem co nejlepší služby. A je škoda, že jejich současná vedení tvořena převážně sociálními demokraty a komunisty, to ve většině případů nedělají.

Mám dojem, že krajští politici mají strach z hrozeb odborářů Českých drah, kteří dělají všechno proto, aby monopol této společnosti obhájili. Jsou proti liberalizaci železničního trhu a neváhají hrozit i stávkami. Jim ovšem nejde o spokojenost cestujících, ale sobecky sledují své zájmy. Mají například režijní jízdenky a je logické, že kdyby na železnici začali masivně nastupovat jiní dopravci, možnost levného cestování by se jim zmenšila. Nicméně ve vlacích bývají železničáři mezi pasažéry výraznou menšinou a tak není nutné se zabývat egoismem železničních odborářů.