České železnice za miliardy korun zrychlují a mění se k nepoznání

Jsou to největší změny českých, moravských a slezských drah od dob jejich vzniku v 19. století. Oproti socialistickým dobám se upravují na vyšší rychlosti, a mohou tak konkurovat i silniční dopravě.

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) nedávno skončila opravy dvou železničních tratí, mezi Českými Budějovicemi a Volary a na severu Čech úsek mezi Ústím nad Labem a Litoměřicemi. „Samozřejmostí jsou také bezbariérové přístupy, které umožňují pohodlnější nastupování a vystupování z vlaku maminkám s kočárky, vozíčkářům a lidem se zdravotními handicapy,“ upozorňuje generální ředitel SŽDC Pavel Surý.

Rozdíl mezi opravami za socialistické éry a nynějšími je v tom, že tenkrát se maximálně vyměnily koleje a v některých případech se tratě elektrifikovaly. Jenomže to nestačilo ke zvýšení traťových rychlostí, ty zůstávaly stejné jako v dobách, kdy byly v druhé polovině 19. století uváděny do provozu. Tak například na trati mezi Jihlavou a Brnem v úseku Okříšky – Zastávka u Brna je stále povolena maximálně šedesátikilometrová rychlost. To se změní teprve po rekonstrukci tratě v letošním a příštím roce a vlaky zde pak budou moc jezdit stovkou. Výrazné zlepšení nastává i na tzv. IV. železničním koridoru mezi Prahou a Českými Budějovicemi, kde na nově opravených úsecích je povolena i rychlost 160 kilometrů.

SŽDC nyní nabrala v opravách tratí vysoké tempo, a daří se ji získávat i peníze z dotací Evropské unie a to často i na úkor Ředitelství silnic a dálnic, které to má s povolováním nových staveb složitější. Nicméně i české železnice si zaslouží modernizaci a peníze do nich investované se vyplatí. Důkazem toho je například trať Praha – Ostrava, kde i mnoho manažérů dává přednost moderním vlakům před auty. Takto jezdí i kamarád podnikatel, který má jasno: „Pendolinem jsem z Prahy v Ostravě za tři hodiny, a to bych autem nedal. Navíc můžu při cestě pracovat, vyřizovat si spoustu dalších věcí a to by také při řízení nešlo.“