Rychnovská vražda aneb nezakazujme střelné zbraně

Zřejmě duševně pomatený člověk zastřelil ze své legálně držené před týdnem v Rychnově nad Kněžnou svoji manželku a ze tří dětí udělal sirotky. Tento podlý čin by však neměl vést k omezování lidských svobod.

Dalo se to čekat, někteří lidé využili této události a přišli s tím, že by se mělo zakázat vlastnictví střelných zbraní nebo je alespoň výrazně omezit. To je nesmysl! Takové opatření by akorát ublížilo slušným lidem, ale nijak neuškodilo zločincům. Je velmi pravděpodobné, že Miloslav Dostálek svůj čin chladnokrevně plánoval a pistoli si vzal do restaurace s úmyslem zastřelit svoji ženu, se kterou se měl dohodnout na rozvodu. Jenomže on byl podle všeho rozhodnut řešit tuto situaci vraždou své manželky za každou cenu, a kdyby neměl pistoli, tak by zvolil jiný způsob.

Ostatně největší masoví vrazi v éře socialismu své oběti nestříleli. Olga Hepnarová najela v Praze v roce 1973 nákladním autem do lidí, z nichž osm postupně zemřelo a o šest let dříve Josef Svoboda umlátil na Šumpersku sedm lidí sekerou. Ti, kteří chtějí někoho zavraždit, si svůj způsob najdou, a to, že nemají pušku, pistoli atd. je nezastaví. Naopak bychom nějakými represivními opatřeními mohli ztížit obranu normálním jedincům. Tím ovšem neříkám, že bychom například neměli zpřísnit zdravotní testy pro uchazeče zbrojních průkazů, aby se co nejvíce ztížila možnost vyzbrojení psychicky narušených jedinců.      

Je smutné, že Dominika, Nikol a Patrik přišli o maminku, a jsou de facto sirotky, protože táta půjde na dlouhou dobu do vězení a oni s ním jistě nebudou chtít mít nic společného. Já osobně přeji rychnovskému vrahovi co nejpřísnější trest, protože to, co udělal, bylo hodně hnusné. Takhle se v žádném případě problémy neřeší a pro jeho čin neexistuje žádná omluva.