Brexit, hysterie není na místě

Je třeba zůstat normální. Když se rozejdou dva lidé, tak se to dá řešit rozumně, mohou zůstat kamarády a mít i nadále pěkné vztahy. Běda však, když se zhrzené milenky, či zhrzení milenci začnou nenávidět.

Když jsem se nedávno rozešel s přítelkyní, tak to nebyla žádná tragédie, neudělali jsme z toho žádné drama. Pro Shakespeara bychom rozhodně námětem nebyli. Řekli si, už to nefunguje, ale nic zlého jsme si neudělali, můžeme dál zůstat kamarády. A tak, když mi její syn nedávno na cestě ze školy zavolal, že jejich autobus uvízl u Třeboně, vzal jsem auto a jel pro něj. Asi před dvěma týdny jsem zase vyrazil autem služebně na Šumavu a tak řekl bývalce, „ty jedu do Horní Plané, pojedu kolem domu tvé mámy, tak, jestli potřebuješ něco odvézt do Budějc nebo jí přivézt, tak ti to vezmu.“

Tak, jak je to ve vztahu dvou rozumných lidí, by to mělo být i při Brexitu. Nenávist a hysterické chování, co si to ten druhý dovolil, není na místě. Je třeba respektovat fakt, že Britové se v demokratickém referendu svobodně rozhodli pro odchod z Evropské unie. Takže nyní bychom se měli s Velkou Británii dohodnout, jak spolu dál za změněných podmínek normálně fungovat. V zájmu České republiky, jako proexportní ekonomiky, je zachování svobodného obchodu. To je pro nás klíčové.

Tak se tedy normálně bavme s Brity, jak spolu dále obchodovat, aby to bylo výhodné pro obě strany. A to platí i o dalších oblastech života. Řešme, jak spolu dále fungovat. Podrazy a házení si klacků pod nohy nepomůže nikomu a ničemu.