Miluji Rusko, které Koněv pomáhal brutálně zlikvidovat

Ano, mám rád to tradiční Rusko s jeho skvělými lidmi, spisovateli Čechovem a Dostojevským, básníkem Puškinem či skladatelem Čajkovským, a mnoha dalšími, kteří patřili k velkým duchům lidstva.

Výše jmenovaní jsou a budou nedílnou součástí pokladů evropské kultury. Kdysi jsem se v jisté chatové osadě s typickým ruským březovým hájem severně od Moskvy snil, jak to tady asi muselo být krásné, kdy sem v 19. století jezdili ruští literáti za odpočinkem. Seděl jsem na lavičce a rozjímal, když mně vedoucí zájezdu pozdravil „dobrý den Antone Pavloviči, tak, jak se máte? Bohužel, maršál Koněv byl jedním z těch, kteří to tradiční Rusko pomáhali zlikvidovat a utopili jej v krvi. Zločinná komunistická diktatura má na svědomí desítky miliony životů obyčejných ruských lidí.

Sám Koněv se podílel začátkem dvacátých let minulého století na brutálním potlačení rolnického povstání v tambovské gubernii na severu Ruska. Rudá armáda tehdy proti vesničanům nasadila dělostřelectvo, kterým ostřelovala jejich obydlí. Bolševičtí vojáci rovněž použili proti lidem ukrývajících se v lesích včetně žen a dětí bojové otravné plyny. Koněv tehdy ani nebyl velitelem, ale politrukem. To byli političtí zástupci v jednotkách Rudé armády, většinou fanatičtí komunisté, kteří měli nejvyšší moc a tenkrát za občanské války mohli nechat popravovat i velitele jednotek.

Samozřejmě soudruh Koněv má toho zlého na svědomí víc. Například potlačení kronštadského povstání, udávání svých kolegů maršálů samotnému Stalinovi, účast na potlačení maďarského povstání v roce 1956 atd.

Přesto všechno bychom se měli s Ruskem o Koněvově soše bavit, ale v diskusi by měla zaznít i tato fakta. Tento maršálův pomník také není žádným válečným památníkem, ale umělecky bezcenným normalizačním dílem z roku 1980. Ovšem dialog neznamená diktát a to by si měl uvědomit ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který ještě v sovětské éře vystudoval moskevskou školu pro diplomaty a dokonce to dotáhl až na šéfa tamní stranické buňky. Jak je patrné z jeho vyjádření ke Koněvově soše, tak ho komunistické manýry neopustily. On by si však měl uvědomit, že nejsme ruskou gubernii, aby nám nařizoval, jaké a kde mají stát v České republice sochy. Navíc svým arogantním buranským stylem toho pan Lavrov hodně zkazil. On dokázal proti Koněvově soše postavit i lidi, kterým to do té doby bylo jedno nebo byli i jejími stoupenci, ale po jeho výhrůžkách jsou proti jejímu obnovení. Výsledky ankety u článku iDNES.cz, kde přes 30 000 lidí je proti opětovnému postavení Koněvovy sochy, kdežto pro jen něco málo přes 8000, to dokazují. Kdyby ruský ministr volil mírnější slova, mohlo být všechno jinak.

A ještě jedno důležité pravidlo pro diskuse s ruskou proputinovskou stranou. Nesmí se nikdy přistoupit na jejich styl, že každý, kdo si dovolí s nimi nesouhlasit, je automaticky fašistou. To také s oblibou dělají i čeští komunisté a jejich přisluhovači. Na to je celkem jednoduchý recept. V diskusi na FB nazval mého kamaráda fašistou nějaký stoupenec KSČM. Ten na něj podal trestní oznámení pro pomluvu, milého soudruha povolala Policie ČR k podání vysvětlení a on se u výslechu málem sesypal. Takže s fašisty opatrně!

https://klin-demianovo.ru/http:/klin-demianovo.ru/novosti/103867/15-avgusta-1920-goda-v-tambovskoy-gubernii-vspyihnulo-krestyanskoe-vosstanie/

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/konev-socha-praha-6-rusko-kritika-ministr-zahranici-sergej-lavrov-obnova-pamatnik-vyzval-diplomacie.A200515_131218_domaci_pmk?utm_source=facebook&utm_medium=sharecd&utm_campaign=desktop