Je ovšem fakt, že samotný nákup vstupenek nebyl jednoduchou operací. Musí se za ně platit kartou a dají se koupit jenom elektronicky, tedy alespoň v New Yorku v Madison Square Garden, kde sídlí hokejový klub NHL New York Rangers. Nicméně s pomocí našeho průvodce Martina Šolína to nás šest hokejových fanoušků z našeho zájezdu zvládlo. Ovšem museli jsme projít přísnými bezpečnostními a také covidovými kontrolami. Bez potvrzení o minimálně dvojím očkování to nešlo.
Všechno jsme překonali a večer před sedmou hodinou dorazili na stadion s kapacitou pro lední hokej 18 006 diváků. Oficiálně bylo vyprodáno, i když některá zůstala volná. Překvapilo mě, že mezery mezi řadami v hale jsou poměrně úzké, užší než na českých zimních stadionech. Nicméně sedělo se pohodlně.
Před zápasem jsme také byli ve Fanshopu a říkali si, že tedy budeme fandit domácím a co takhle si koupit místní dres. Jenomže cena 288 dolarů nás poněkud odradila. Na jednorázové použití by to byl přece jenom zbytečný luxus.
Začátek jako vždy, hrála a zpívala se americká hymna. Zápas vyhráli domácí 4:1, za hosty snižoval chvíli před koncem Ovečkin. Atmosféra v hledišti nebyla tak bouřlivá, jako v naší hokejové extralize, nejčastěji se ozývalo let ́s go Rangers, let ́s go a potlesk. Zápas začal v ospalém tempu, ale postupně gradoval. Oproti naší extralize v něm bylo poměrně málo přerušení. Má to prozaický důvod. NHL je nejlepší hokejovou soutěží na světě a hrají v ní nejlepší hráči. A ti na rozdíl od těch u nás umí řešit i složité herní situace bez přerušení hry.
Přestávky byly pohodové a poklidné, vidět byly i páry, z nichž jeden měl na sobě dres Rangers a druhý Capitals. Točené pivo stálo 15 dolarů a já si dal dvě. Druhé pak k večeři, což byla sausage čili klobása, akorát nikoliv s hořčicí nebo kečupem, ale s majonézou. Ale dalo se to.
Takže pokud zamíříte do New Yorku a bude se zrovna hrát NHL, doporučuji navštívit. Je to pěkný zážitek, který stojí za to.