Především vojáci 601. skupiny speciálních sil patří k elitě nejen české armády, ale vůbec všech armád, které v této zemi bojují proti teroristům z Tálibánu. To dokazuje i pochvala a uznání od čtyřhvězdičkového amerického generála Johna Allena. Pěkně o našich afghánských bojovnících píše v posledním čísle Reflexu Viliam Buchert.
Českých vojáků se v této zemi od začátku operace Trvalá svoboda vystřídalo na sedm tisíc a pět z nich padlo. Boj proti zdejším muslimským fanatikům začal v říjnu před deseti lety, když tehdejší vláda Tálibánu se podílela na útoku proti USA v září 2001. Mezinárodní síly potom v souladu s rezolucemi OSN a uplatněním práva napadených Američanů na obranu zaútočily na zdejší fanatické muslimské bojovníky.
Češi ze 601. skupiny speciálních sil si zaslouží respekt a uznání za statečnost v boji nepřítelem a mám radost z toho, že na svém kontě mají desítky zlikvidovaných nepřátel. Dobrou práci odvádí i náš tzv. rekonstrukční tým, který cvičí afghánské vojáky a policisty, staví školy, buduje závlahové systémy, provozuje nemocnici a vůbec pomáhá zdejším civilistům. Naopak nevím co je kouzelného na teroristech Talibánu, kteří vraždí ženy jenom proto, že chodí do škol, zabíjí i vlastní civilisty, nechali v době své vlády zlikvidovat vzácnou kulturní památku na seznamu UNESCO- obří buddhistické sochy. Takové hnutí je třeba zničit!
Je proto smutné, když někteří pseudohumanisté litují civilních obětí kvůli navigačním omylům NATO, ale vůbec jim nevadí masakrování žen a dětí islámskými fanatiky.
Proč si ale Češi neváží svých hrdinů? Má odpověď je taková, protože opravdová česká hrdinství byla v čtyřiceti letech komunistické totality zamlčována. Tak se nesmělo mluvit o českých legionářích a jejich heroickém boji proti ruským bolševickým zločincům. Bylo to velké hrdinství když 70 tisíc českých vojáků poráželo silnějšího nepřítele – Rudou armádu, ovládlo Transsibiřskou magistrálu a také několik velkých města jako například Kazaň a Jekatěrinburg.
Za hrdinu byl považován dobrý voják Švejk a hrdinstvím mělo být zašívání, ulejvání se a zbabělost. Skuteční hrdinové II. světové války jako byli tři králové - Mašín, Balabán, Morávek, další důstojníci z organizace Obrana národa, parašutisté vyslaní londýnskou vládou, byli komunisty vytěsněni z českých dějin. Namísto toho byli za vzor odvahy vydávání komunisti, kteří tiskli ilegální Rudé právo, v rámci tzv. ilegálních ústředních výborů nadávali po hospodách a pak z toho uměle vytvářeli protinacistický odboj. Vrcholem byl zbabělec Julius Fučík, který v rozporu s kodexem odbojáře se ozbrojen pistolemi a ve výhodné pozici podělal strachy před gestapem, a bez boje vzdal. Z tohoto hlediska lze pak pochopit slaboduché články bolševických Haló novin o válce v Afghánistánu. Komunisté holt preferují zbabělost před odvahou. I z toho důvodu je část české společnosti skeptická ke statečným lidem, protože podle nich dělají zbytečné potíže.
Nelze se tomu však divit, když se jako ctnost propaguje vyčuranost a přežití za každou cenu. V důsledku těchto pokřivených postojů tak mnoho Čechů považuje boj proti zlu za něco špatného. Jenomže když zlo necháme být, tak nám později pěkně zatopí.
Kdysi jsem měl možnost se několikrát setkat s našimi hrdiny – vojenskými letci z Velké Británie za II. světové války - generály Fajtlem, Peřinou a dalšími. Jsem rád, že v našem národě se našli lidé, kteří statečně bojovali s nacismem a já je mohl osobně poznat. Rád se rovněž setkám s jejich novodobými českými následníky, hrdiny války v Afghánistánu, kteří si zaslouží stejný respekt a uznání.
Hlavním viníkem současných poměrů v této asijské zemi je ale bývalý Sovětský svaz, který svoji vojenskou agresí v letech 1978 – 1989 destabilizoval poměry v zemi, vyvolal prudký odpor zdejších obyvatel a zavinil tak i vzestup islámského fundamentalismu. Ale o tom někdy příště v samostatném článku.
http://zpravy.idnes.cz/zemrel-dalsi-cesky-vojak-zraneny-v-afghanistanu-ft7-/domaci.aspx?c=A111010_091445_domaci_js
