Zločinci nebyli Mašínové, ale komunisté původci masového teroru

Každou událost musíme posuzovat v souvislostech. Skupina bratří Mašínů se v Československu neobjevila z ničeho nic, ale z jasné příčiny a tou byl rudý teror, který rozpoutal násilí vůči civilizovanému světu za účelem zotročení lidstva. Pouze soudruzi to zřejmě nechápou respektive spíše nechtějí pochopit. Takže jim to musíme opkované připomínat.

Je známou pravdou, že Sovětský svaz a jeho satelity se hodně angažovaly v boji proti kolonialismu. To je paradoxem už z toho důvodu, že SSSR patřil k největším koloniálním mocnostem na světě. Jak však takový boj v režii komunistů skutečně vypadal? Znovu všem rádoby lidumilům připomínám, že tzv. národněosvobozenecká hnutí v Africe a Asii byla ve skutečnosti v mnoha případech zločineckými gangy, které rudí cvičili v boji a zásobovali zbraněmi. Výrazným příkladem odporného terorismu druhé poloviny minulého století byla alžírská tzv. Fronta národního osvobození, francouzsky Front de Liberation Nationale (FLN), kterou slušní Francouzi a Alžířané považovali právem za fašistické bojůvky.

V srpnu 1955 hrdlořezové z FLN v Ain-Abid u Constantine doslova rozsekali na kusy 37 Evropanů, z toho deset dětí mladších patnácti let. Muži měli useknuté ruce a nohy, děti roztříštěné hlavy a vyhřezlé mozky, ženy rozpáraná břicha a vyvrhnutá střeva. Jedna běloška měla rozříznutou dělohu, do níž vrahové nacpali její pětidenní rozřezané novorozeně.

Nelze se tedy divit, že francouzští parašutisté pak v odvetě zmasakrovali Araby v dotyčné oblasti. Nebylo to správné, ale pochopitelné. Komunistická propaganda ve východní Evropě ovšem podle zamlčela odporné násilí FLN a naopak zveličila akci francouzských vojáků

Rovněž v Československu rozpoutala komunistická moc po puči v únoru 1948 teror vůči vlastnímu obyvatelstvu. Lidé byli rudými zločinci vraždění, mučeni, zavíráni do vězení na základě vykonstruovaných procesů a násilím vyhánění ze svých domovů. Justiční zločiny vedly k popravám Milady Horákové, generála Heliodora Píky a dalších.

Bratří Mašínové pouze stejně jako francouzští vojáci v předchozím případě reagovali na předchozí zločiny. Přitom akce proslulé sourozenecké dvojice a jejich kamarádů byly ve srovnání s brutalitou FLN, která předčila i řádění hrdlořezů z SS, zamilovanými dívčími románky. Mašínové totiž nemasakrovali na rozdíl od komunisty podporované alžírské sběře ženy a děti. Oni v duchu odkazu svého otce hrdiny protinacistického odboje Josefa Mašína bojovali se zlem. Můžeme diskutovat o tom, jestli zvolili správné prostředky, ale oni si s násilím nezačali.

Komunisté v zájmu své ideologie rozpoutali vypustili džina teroru z láhve a nemohou se divit, že si to lidé nenechali líbit a lidově řečeno jim také dávali přes hubu. Nic jiného si nezasloužili. Násilí plodí zase jenom násilí anebo kdo seje vítr sklízí bouři.

To by si měli uvědomit všichni ti, kteří odsuzují Mašíny, ale daleko horší brutalita alžírských českými komunisty obdivovaných hrdlořezů, je nechává zcela chladnými.