Putin cítí, že už není chlap, o to víc řve

To už je čiré zoufalství, Vladimír Putin napsal dopis evropským státníkům, že Ukrajina neplatí za plyn, a tak se prý může stát, že Rusko zavře kohoutky a Evropa zůstane bez plynu. Je to směšné a ubohé zároveň. Ruský prezident vyhrožuje obchodní válkou, kterou by jeho země navíc ošklivě prohrála.

Rusko se samo usvědčilo ze lži, když tvrdí, že dodávek ropy a zemního plynu nezneužívá k politickému nátlaku. To samozřejmě není pravda, důkazem je již onen zmíněný Putinův dopis, kterým vyhrožuje, že Evropě zavře kohoutky kvůli problémům na Ukrajině. Když pomineme fakt, že Rusko v rozporu s platnou smlouvou zvýšilo Ukrajině ze dne na den cenu plynu nad úroveň světových cen (další důkaz energetické vyděračské politicky Kremlu), tak mu Evropa precizně odpověděla, „vaše problémy s Ukrajinou nás nezajímají, vy se starejte o to, aby Gazprom v souladu s platnými smlouvami dodával do Evropy plyn. Jak to uděláte, nás nezajímá, to je vaše věc.“

Představte si, že Vám Franta dluží peníze, a vy napíšete jeho osmnácti kamarádům, co s tím udělají. Oni Vás logicky pošlou někam a vzkážou, abyste si to vyřídil s Frantou, a je neotravoval.

Navíc plynová válka by dopadla špatně hlavně pro Putina. Britský energetický odborník Nick Grealy, jak uvedla sobotní MF DNES, objasnil, že Evropa je schopna vydržet bez ruského plynu do konce letošního roku vzhledem k zásobám a možnostem nákupu z jiných zdrojů. Jeho slova potvrdil i jeho český kolega a bývalý prezident ČSAV Václav Pačes. Podle něj může Evropa získávat plyn z nalezišť v severní Africe a Severním moři. Navíc již příští rok začne těžba břidlicového plynu z bohatých ložisek v Polsku.

Evropská unie je nyní závislá na ruském plynu asi ze třetiny, Česká republika dováží z Ruska asi dvě třetiny spotřeby zemního plynu. Nicméně díky plynovým zásobníkům a dovozu z Norska se případného výpadku importu z Ruska bát nemusíme. V každém případě, ale dále diverzifikujme své možnosti, nyní je opět ve hře výstavba plynovodu Nabuco, kterým by k nám proudil zemní plyn z Kavkazu a střední Asie mimo území Ruska.  

Naopak příjmy z plynu a ropy tvoří minimálně polovinu všech ruských příjmů. Gazprom by v případě přerušení dodávek do Evropy přišel o 40% tržeb, a to by nejen tato firma, ale celé Rusko silně pocítilo. Řeči o tom, že plyn nebo ropu může vyvážet jinam například do Číny, jsou pouze pohádkou pro ty, kteří jí věří. Neměli by ho tam jak dostat, sami Rusové přiznávají, že první plynovod do Číny bude hotový nejdříve v roce 2020.

Rusko je přitom závislé na dovozu potravin, takže by nám v případě výpadku peněz za plyn, mohlo začít hladovět. I když to bych samozřejmě normálním Rusům nepřál.

V Rusku umírají lidé kvůli špatnému stavu tamního zdravotnictví a nedostupnosti kvalitní lékařské péče pro většinu obyvatel. A třeba muži (pravda rovněž kvůli chlastu) se tam dožívají v průměru 59 let stejně jako v rozvojových zemích.

Ruská dopravní infrastruktura je v katastrofálním stavu, dálnice téměř neexistují, silnice i na hlavních tazích, třeba mezi Petrohradem a Moskvou, připomínají tankodrom. Na klíčovém úseku mezi Moskvou a Vladivostokem je asi tisícikilometrový úsek, který je vlastně širokou hliněnou polní cestou, kde auta za deště zapadají do bahna. Pětina ruských železnici potřebuje okamžitou rekonstrukcí a o ruské letecké dopravě raději nemluvit. V počtu obětí leteckých neštěstí je na tom Rusko stejně jako Demokratická republika Kongo. Nelze se divit, když na regionálních linkách lítají zoufalé zastaralé Antonovy a některá letiště mají navigační zařízení na úrovni II. světové války. Pro srovnání v Rusku připadá jeden mrtvý při leteckém neštěstí na 370 tisíc bezpečně přepravených cestujících, v USA je tento poměr 1 : 11 milionům.

Rusové také ve světovém hledisku nic neznamenají v oborech, kde kdysi jakžtakž něco uměli. To se týká například výroby dopravních letadel a osobních aut. Je také jasné, že o stamiliardové zakázky přijde Rosatom, kterého mnohé evropské země ke stavbě jaderných elektráren jednoduše nepustí. „V řadě základních a kritických technologiích v některých oblastech zaostáváme za Západem desítky let. Je také velmi nepravděpodobné, že by se Rusku podařilo západní země v high-tech technologiích dohnat a předehnat,“ musel přiznat ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin. Zdroj: Literární noviny.

Čili Rusko je říše na hliněných nohou a samotný Putin, připomíná spíše impotenta, který má problémy sám se sebou, ale o to více řve, aby si léčil mindrák ze svého komplexu.