Šlechtici se za nacismu veřejně přihlásili k českému národu

Výborná výstava Šlechtická poselství – 75 let poté je až do neděle 5. října otevřena v areálu Pražského Hradu. Ta přibližuje prohlášení zástupců české a moravské šlechty ze září 1939, kteří se tak jasně přihlásili k českému národu a české věci, dali najevo své vlastenectví a odmítli nacismus. Ve stejné době, kdy komunisté a to nejen čeští s Hitlerem kolaborovali.  

Iniciátorem deklarace 85 šlechticů z 33 rodů byl v září 1939 Karel VI. Schwarzenberg z  orlické větve rodu, sestavil ji pak jeho mladší bratr František, který byl vystudovaným právníkem. Byla určena rodáku z jihočeských Trhových Svin, státnímu prezidentovi Protektorátu Čechy a Morava Emilu Háchovi. Zástupci české a moravské šlechty se v tomto prohlášení přihlásili k českému národu a zdůraznili, že toto právo jim nesmí nikdo upírat.

Signatáři této deklarace projevili velkou odvahu, protože v té době čelili silnému tlaku od nacistických okupačních úřadů, aby se přihlásili k německé národnosti, a oni to takto veřejně odmítli. K tomuto prohlášení se připojili kromě Schwarzenbergů i zástupci dalších jihočeských šlechtických rodů – baron Ouido Battaglia z Bratronic na Strakonicku a hrabě Maxmilián Wratislav z Mitrowicz z Dírné u Soběslavi. Rod Wratislavů v této obci stále sídlí a v restituci po roce 1989 mu byl zpátky vrácen původní majetek.

Na výstavě se návštěvníci seznámí s textem zmíněné deklarace, s historií jednotlivých signatářských rodů a také s jejich některými osobními věcmi, například s korespondencí. Všechny zmíněné šlechtické rody nejsou původem české, například již zmínění jihočeští Battagliové pochází z Itálie od Padovy, ale postupně se sžili s českým prostředím a k češství se samy dobrovolně přihlásili.

Mezi exponáty je také o rok starší prohlášení českých šlechtických rodů ze září 1938, které bylo určeno prezidentu Československé republiky Edvardu Benešovi a nesouhlasilo s odtržením Sudet od českých zemí. Na to pak ovšem Ti, co jej podepsali, doplatili, protože po příchodu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byla na jejich majetek uvalena nucená správa. Nepomohl ani zákrok prezidenta Háchy, v plánech nacistů totiž byly tyto ukradené desetitisíce hektarů, luk, polí a lesů určeny pro budoucí německou kolonizaci českých zemí.

Tuto zajímavou výstavu v Praze stojí za to navštívit, člověk se dozví zajímavosti z našich dějin, které byly za komunistického režimu utajovány. Šlechtictví se totiž často spojovalo s kolaborací s nacistickým režimem, pravdou však bylo, že většina českých a moravských šlechticů se chovala vlastenecky, a někteří byli dokonce okupanty umučeni a popraveni.

Statečný postoj šlechticů vyznívá o to lépe, že ve stejné době po podepsání paktu Ribbentrop – Molotov v srpnu 1939 komunisté až do června 1941 s nacisty kolaborovali a ilegální Rudé právo psalo o tom, že Angličané by neměli bojovat proti dělníkům v německých uniformách.

Je to také jedno z mála míst na Pražském Hradě, do kterého je vstup zdarma. Výstava se nachází v Mladotově domě ve Vikářské ulici nedaleko známé restaurace Vikárka a je otevřena denně od 10 do 17 hodin.

Po jejím skončení v Praze by tato expozice měla být až do roku 2016 postupně vystavena v sídlech jednotlivých signatářů.