Hus a Žižka nemají v českobudějovických oslavách co dělat

Jihočeská metropole letos slaví 750 let od svého založení. V roce 1265 český král Přemysl Otakar II. založil královské město České Budějovice, které v tomto požehnaném kraji mělo být oporou královské moci proti mocnému šlechtickému rodu Vítkovců a jejich následníkům Rožmberkům. Komunistický českobudějovický zastupitel Petr Braný ovšem zcela nesmyslně chce, aby se českobudějovické oslavy spojily s husovskými.  

Při Braného nápadu se mě vyjevila scéna z černých baronů, ve které major Terazky říká: „Čo bolo, to bolo, dajtě mu do ruky (Žižkovi na obraze) lahký gulomet.“ A podobnou totální hloupost prosazuje soudruh Braný. Inu je to RSDr., jak jsme za totáče trefně říkali rozhodnutím strany doktor a bývalý politruk pohraniční stráže. To hodně vypovídá.

Mistr Jan Hus a město České Budějovice mají společné pouze jedno, ve stejném roce slaví výročí. Na náboženského reformátora připadá šest set let od jeho smrti, narodil se někdy kolem roku 1370.

Jinak ovšem obě události spolu nijak nesouvisí! České Budějovice byly založeny o sto let dříve, než Hus přišel na svět. Navíc proslulý kazatel vyrůstal v Husinci, údajně chodil do školy v Prachaticích a později žil v Praze. V největším jihočeském městě s velmi vysokou pravděpodobností nikdy nebyl, alespoň o tom neexistují žádné záznamy. Navíc České Budějovice nikdy husitství za své nepřijaly a stály na straně zákonného českého krále Zikmunda.

Před padesáti lety v roce 1965, kdy moje milované město slavilo sedmisté výročí založení, jel v historickém průvodu také Jan Žižka, což bylo těžkou urážkou ctihodných budějckých občanů. Už tehdy na to lidé nadávali a z herce Jihočeského divadla, který ho hrál, měli jeho kolegové legraci. Jenomže tehdy vládli komunisté, vyhlášení to falzifikátoři historie, a tak do oslav nesmyslně zařadili také husity a Žižku.

Tento husitský hejtman se narodil v Trocnově kolem roku 1360 čili téměř po více než sto letech od vzniku Českých Budějovic. Stejně jako Hus nemá s tímto výročím nic společného a on navíc může mluvit o štěstí, že v tomto městě nikdy nebyl, protože jinak by byl vydán katu a popraven. Do roku 1409 byl totiž Žižka sprostým lapkou, který vyhlásil soukromou válku také královskému městu České Budějovice (v rozporu s tehdejším právem). Pozdější slavný vojevůdce byl tedy obyčejným kriminálníkem-lupičem a podle některých zpráv i vrahem. Pravdou je, že opakovaně přepadl a oloupil českobudějovické občany. Nelze se tedy divit, že město na něj vydalo zatykač. Teprve v již zmíněném roce 1409 mu král Václav IV, poté co českobudějovickým měšťanům zaplatil škodu, udělil milost a přijal ho do svých služeb.

České Budějovice byly oporou katolictví a nepřátelé husitů. Sám Žižka se o jejich dobytí nikdy nepokusil, zřejmě si netroufl na jejich výborné opevnění, i když na podzim 1420 protáhl se svým vojskem v těsné blízkosti městských hradeb.

Hodně budějčáků, troufám si říct, že možná i většina, považuje husity za lupiče a vrahy a nikoliv hrdiny. Takže náboženský fanatik Hus, městský nepřítel a škůdce Žižka a vůbec husitství do českobudějovických narozeninových oslav jednoduše nepatří.

Za ctihodné českobudějovické měšťany jsem rád, že v rámci současným výročních oslav jsou na radnici vystaveny pohřební korunovační klenoty našeho zakladatele krále Přemysla Otakara II a v Okresním archivu v Rudolfovské ulici jsou k vidění listiny českých králů, které se Českých Budějovic týkají. Tak například císař Karel VI. v roce 1732 při návštěvě našeho města prohlásil, že českobudějovické náměstí je hezčí než to v Madridu. Inu měl vkus.