Nožička se mýlí: Komunisté využívali v boji se Západem i islámské radikály

Cílem rudých bylo zničit Západ a nastolit všude socialismus. Pod heslem nepřítel mého nepřítele je mým přítelem, neváhali v boji se zlými kapitalisty využívat kde koho a to rovněž náboženských fanatiků. Smutným příkladem je Izrael

Kolega bloger mně podsouvá něco, co jsem nikdy neřekl, že komunisté mohou za vznik islámského státu. Já ovšem tvrdím, že vyzbrojovali a cvičili islamisty, což je doloženo. Jestliže to neví, je to jeho chyba.

Viz. http://nozicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=615925

S europoslancem Janem Zahradilem (ODS) většinou nesouhlasím, ale tohle podepisuji. „Za studené války vyvezl sovětský blok do arabského světa ‚socialismus‘, aby měl spojence proti Západu. Po pádu železné opony bylo jen otázkou času, kdy tyto režimy padnou. Vinit ze současného chaosu jen Západ je tedy jen půl pravdy. Teď se ovšem kyvadlo mnohde přehouplo do druhého extrému – od sekulárního diktátora k islámskému diktátorovi,“ napsal na svém webu Zahradil.cz. Přesně tak, komunisté jako první destabilizovali arabský svět a v rámci vývozu své ideologie se oni ateisté neváhali spojovat i s muslimskými radikály.  

Miroslav Vlasák v diskusi pod Nožičkovým blogem napsal.  „Komunisté potažmo SSSR dělali, pane Nožičko, vše proto, aby postavili islámské země proti USA. Najednou jim ateistům bylo jejich fanatické náboženství šumafuk. Stejný význam, to jest podkopání Západu měla i jejich angažovanost ve věci tzv. národně osvobozeneckého boje v Africe. Jim, kteří kolonizovali nejen východní Evropu, ale již dávno před tím už za cara vše na východ od Moskvy.“

A jak vypadal onen národněosvobozenecký boj v režii komunistů? Také takhle. Podívejme se například na alžírského Boumedienna a jeho tzv. Frontu národního osvobození, francouzsky Front de Liberation Nationale (FLN)? V srpnu 1955 hrdlořezové z FLN v Ain-Abid u Constantine doslova rozsekali na kusy 37 Evropanů, z toho deset dětí mladších patnácti let. Muži měli useknuté ruce a nohy, děti roztříštěné hlavy a vyhřezlé mozky, ženy rozpáraná břicha a vyvrhnutá střeva. Jedna běloška měla rozříznutou dělohu, do níž vrahové nacpali její pětidenní rozřezané novorozeně. To bylo horší jak řádění SS za II. světové války na Ukrajině, ovšem komunistům a jejich stoupencům, kteří se tolik pohoršují nad bratry Mašíny, tohle nevadí. A dokonce tyhle zločince obdivují. Stejnou taktiku jako alžírští zabijáci přitom zvolili i další údajní národněosvobozenečtí bojovníci v afrických a asijských zemích. A tyhle lidi komunisté cvičili a vyzbrojovali. A za tohoto lidského odpadu se později rekrutovali i muslimští fanatici.

Není tajemstvím, že arabské země nenávidí Izrael a mnohé z nich jej stále chtějí zničit. Jedním z nich je i asadovská Sýrie. Židovský stát již desítky let, prakticky po celou dobu své existence, tedy dávno před Arabským jarem, čelí téměř každodenním zákeřným útokům islámských fanatiků, kteří útočí na jeho bezbranné obyvatele. Napadají je noži, najíždí do nich auty, a ve svém zvráceném uvažování si myslí, že zabíjení Židů je přivede po smrti do nebe. Oni totiž naštěstí při svých zločinech většinou umírají. To je dobře, protože ti, kdo takhle napadají nevinné civilisty, si nic jiného nezaslouží.

Smutné ovšem je, že dosud nikdo tyto podlé zločiny proti Židům neodsoudil, protože tyto útoky proti neozbrojeným lidem jsou v každém případě neomluvitelné. Mlčí k nim země Evropské unie, které místo toho přišly s hloupým nápadem na zvláštní označení židovských produktů vyrobených na tzv. okupovaném území. Tyto násilnosti nezavrhlo ani Rusko, které v OSN hlasuje vždy ve prospěch palestinských násilníků.

Komunistické Československo dokonce cvičilo teroristy, kteří bojovali proti legálním a zákonným vládám svých zemí, ve výcvikovém středisku v Zastávce u Brna a rovněž jim dodávalo zbraně.

Mezi nimi byli i členové Organizace pro osvobození Palestiny, která v Arafatových časech, sdružovala též fanatické muslimy, podnikala zákeřné útoky na židovské civilisty po celém světě a rovněž neváhala vraždit často brutálním způsobem ženy a dětí. Obzvláště odpudivým činem byl útok na bezbranné izraelské sportovce na olympijských hrách v Mnichově v roce 1972. Izraelci jsou terčem útoků islamistických radikálů po celou dobu své existence. Ovšem mohou za všechno, palestinským vraždícím zrůdám příšerná politická korektnost odpouští i ty nejhnusnější ohavnosti.

V roce 1979 pak socialistické státy vítaly svržení iránského šáha Muhammada Rezu Pahlavího a jeho nahrazení fanatickým islamistickým teokratickým režimem, ve kterém jsou ženy bičovány, pokud vyjdou na veřejnost nezahalené.

Mohl bych na spoustě dalších historických příkladů dokázat, že islámský radikalismus trvá od doby, co Mohamedovo učení existuje.