Citacia: "takovému rolníkovi z Oravy, který vychodil dvě třídy obecné školy, byl nějaký boj za slovenská národní práva ukradený. On si žil tím svým hospodářství a bylo mu jedno, jestli mu budou vládnout páni z Budapešti nebo Prahy. Ty první ovšem znal, byl na ně zvyklý a neměl důvod je měnit. A navíc národně uvědomělých Slováků bylo málo, jednalo se o nepočetnou střední vrstvu."

Pan Ziegler s tymto nesuhlasim. Podla mojich vedomosti drviva vacsina Slovakov odchod z Rakuska-Uhorska vitala. Napr. v dedine ktorej zijem, uvadza dobovy zapis udalosti z roku 1918 takato: "Jozef Kuzma, pochadzal zo Suchej, vo svojej reči kázal ľudu, aby išiel na obecný dom a potrhali tam všetky knihy maďarské, tak podobne i v škole aby urobili to isté. Obzvlášť robil výčitky celému učitelstvu, že maďarsky vyučovalo .... Na toto ľud vošiel do učebných siení a potrhal učebné pomôcky, vlajku a strhol zo steny maďarský odznak ... začali trhať všetky triedne výkazy a knihy, lebo boli maďarsky písané .... Je pravda, že to ľud robil z čiastky nevedomosti svojej a z čiastky veľkej radosti, že sa oslobodil z tisíc ročného poddanstva."

V porovnani s Cechami se dnes Morava nachazi v polovine 19.stoleti pri pocatku sveho obrozeni. V budoucnu bude zalezet na ochote a moudrosti prazskych politiku, jestli se tento stat udrzi v dnesnich hranicich nebo ne. Pro Moravany zacina byt dnesni arogantni stav neprijatelny.

Rozdíly v mentalitě Čechů a Slováků byly velké. Masarykovci razili heslo Pryč od Říma, na Slovensku mu nerozuměli. U nich se na mnohých školách učilo v maďarštině, ale náboženství se učilo ve slovenštině. Když v Praze byla založena československá církev, na Slovensku to nemělo žádný ohlas. Nakonec vznikla na Slovensku jediná farnost Československé církve a to v Bratislavě, kde byli čeští úředníci.

Rozdíl se táhl dále. Například v r. 1946 v českých zemích zvítězili s převahou komunisté, na Slovensku zvítězila demokratická strana.

To že na Slovensku v roku 1946 zvíťazila demokratická strana s 61,4% má aj iné dôvody.

Cca 120 000 Slovákov zo všetkých kútov Slovenska sa zúčastnilo za 2. svetovej vojny "oslobodzovania" Ukrajiny od ruských boľševikov. Tie pomery aké tam videli, vyhladovaní vystresovaní ľudia, z kostolov unesení kňazi, a krásne historické budovy kostolov ošarpané slúžiace ako sklady... Ukrajinci ich vítali ako osloboditeľov. Tieto správy o pomeroch aké sú v komunistickom štáte sa šírili nielen propagandou Slovenského štátu, ale aj priamym svedectvom vracajúcich sa vojakov. Slováci sa báli viac komunistického zriadenia ako akéhokoľvek iného.

"Důvod je prostý, takovému rolníkovi z Oravy, který vychodil dvě třídy obecné školy, byl nějaký boj za slovenská národní práva ukradený."

V Uhorsku sme mali rovnaké zákony a panovníkov ako v Česku . Mária Terézia zaviedla školskú reformu o povinnej školskej dochádzke, každá obec musela mať základnú školu. V reformácii školstva pokračoval Jozef II. - nariadil povinnú školskú dochádzku od 6 do 12 rokov.

Tieto zákony sa dodržiavali, a je blbosť, že niekto v Uhorsku vychodil dve triedy.

Nielen na Orave bol skôr strach, a to ako sa neskôr ukázalo oprávnený z čulého obchodu z "dolnými zemami". Oravský a Liptovský drevorubači, spracovatelia dreva, pltníci mali dlhé storočia zabezpečený odbyt surovín a výrobkov do južnej časti Uhorska, a odtiaľ dovoz poľnohospodárskych produktov. Ten strach sa ukázal oprávnený, keď po vzniku ČSR sa prerušil obchod s južnou časťou Uhorska, a vypukol na Orave hladomor.

Dvě obecné často tenkrát vychodili i lidé v Čechách a na Moravě, to nebylo nic neobvyklého. A žádná urážka vůči Slovákům. Ale děkuji za upřesnění. Ta ekonomická hlediska tam samozřejmě hrála důležitou roii.

Dnes karma.

je třeba si položit také otázku, proč R.-U. vůbec vstupovalo do války?

Protože se císař a nejvyšší byrokracie domnívali, že tak odvrátí možnost jeho rozpadu. V r. 1917 končila platnost základních smluv mezi Rakouskem a Uherskem.

No kdyz vam tajna sluzba "nepratelsky" naladeneho konkurencniho statu (Srbsko na Balkane) zavrazdi naslednika trunu - tak to nejak resit musite, ze?

P.Jene ,trochu stručná a neúplná historie vzniku a hlavně zániku Československa. Opomenul jste zcela osobnost M.R.Štefánika , dále J.Tisa a A.Dubčeka. Minimálně smrt těchto tří politiků pociťovali naši východní bratři jako nebetyčnou křivdu spáchanou podle jejich mínění Čechy .Slyšel jsem to od nich v různém podání x-krát

Vím o čem píši, pracoval jsem na Slovensku víc jak 28 let a smrt těchto jejich představitelů byla krom jiného "spouštěcím mechanismem" k samostatnosti Svk.

Pane Marku,mám dotaz,nebyla chyba,z dnešního pohledu,rozpad Rakouska-Uherska?Je pravda,že Habsburkové se chovali velmi arogantně,ale od dob Marie Terezie se situace začala zlepšovat,za vlády Františka II.(1792-1835)nastala sice stagnace v uvolňování,ale ke konci vlády Františka Josefa I. začali někteří Habsburkové,třeba František Ferdinand mluvit o federalizaci,tak uvažoval i poslední rakousko-uherský monarcha Karel I.

Tentokrát karma, velmi zdařilý článek.

I slovenští odboroví předáci neměli moc zájmu na odtržení Horních Uher (tehdejší český název pro Slovensko) od Maďarska, a spojení s českými zeměmi, byli si moc doře vědomi toho, že rozvinytý průmysl v českých zemích by rychle převálcoval nevyvinutý průmysl Horních Uher (což se bohužel opravdu stalo). Maďaři, tedy jejich grófové, obyčejným Maďárům to bylo "putna" dělali nesmyslnou národnostní politiku vůči nemaďarským národům, mimo Slováků byli vystaveni velkému národn. útlaku i Srbové a Rumuni. Ani ke konci války nejevila maďárská věrchuška zájem o nápravu národnostní politiky a to nakonec rozhodlo pro spojení Slováků s Čechy v jeden stát.

Na Slovensku žádný odborový předáci nebyli. Nebyla zde žádná Slovenská šlechta. I název Slovensko je novotvar, který vznikl v 19 století.

Četl jsem, že Slováci souhlasili s tim, že Bratislava připadne Maďarska. Když se ptali Beneše jaké vlastně má hranice to Slovensko. To nikdo nevděl a ani Slováci. Vzal si tužku, mapu a začal malovat. Držel se nahoře hor a dole Dunaje. Tak vznikly hranice Slovenska. Satinský a Lasica se dělali srandu z toho, že v každé části Slovenska se mluví jinak. Třeba při hranicí s námi se více používá českých slov.

U hranic se Slovenskem se používá více slovenských slov (Slovácko)