Dobrý článok.

Treba dodať, že v rakúskej časti monarchie si centrum-Viedeň ponechala iba 4 oblasti - menu/financie, zahraničnú politiku, vnútro a obranu. Ostatné si riadili národné štáty. Takže - žiadny "žalár národov".

V uhorskej časti vládol ale tvrdý centralizmus a pomaďarčovanie, neboli napr. žiadne slovenské školy na rozdiel od Čiech a Moravy, kde boli školy české.

"iba"

;-)))))

Vidím, že se od ještě nedávno adorované 1.republiky vracíme k RU a chválíme císaře. Jen bych připomenul, že Franz prohrál za svého života všechny války jako tehdejší způsob řešení sporů. To skutečně o dobré úrovni RU (nejen techniky) nesvědčí a o leččems vypovídá.

Balkánské války 1912 snad neprojel. S Tureckem, pokud i jindy válčil, a to já teď nevím, snad také ne.

Císař jednoznačně i to u Čechů rozlil tím, že na čtyři roky poslal české kluky hnít do zákopů, čímž zcela zastavil jejich slibný populační rozkvět.

http://institutvk.cz/ostatni-texty/jiri-weigl-frantisek-josef-i-jeho-doba-si-zaslouzi-nasi-pozornost

Rusko a městská doprava již netáhne pane autore? V krátké době o císaři a jeho lásce k Čechům píšete po druhé. Proč vlastně slavíme 28. říjen? Chovali se k nám slušně podporovali kulturní instituce. Snad za pár let nenapíšete, do Heydrichády se k nám Němci chovali slušně.

Pod Rakouskem-Uherskem se byli součástí stabilního státu. Odborníci tvrdí, že pokud bychom byli samostatní, tak by tu byla válka o české/moravské území co každých pár let. 1.ledna je svátek obnovy samostatného českého státu - to jsme podle Vás taky s někým bojovali o samostatnost?

Současně slavíme 490 let habsburské poroby. Začala nevinnou personální unií a o sto let později bylo vymalováno. K tomu rekatolizace ...

http://institutvk.cz/ostatni-texty/hana-lipovska-unie-k-padum-predurcene

Už téměř 500 let odlétají "zvony" do zahraničí, v poslední době taky opět do Říma.

KHB ... kdo z vás tam zašel? - já ano

http://stans.rajce.idnes.cz/Brixen_20140516/#Brixen_49.jpg

O žádnou porobu nešlo ani omylem.

Nejvíc jsem se nasmál, že vlastně Procházka "poslal" Havlíčka do krásného alpského městečka, takže vlastně na rekreaci. Ono to tam tenkrát nevypadalo jako dnes, byla to naprosto odříznutá díra. Pokud vím, také zvolenému poslanci Masarykovi nepodal ruku, zatímco ostatním ano. Choval se prý slušně, ale že vyrovnání provedl jen s Uhry? Novodobí historici uvádí jako polehčující, že prý se bál sudetských Němců.

Karel Havlíček Borovský dostával v Brixenu každý měsíc 500 zlatých. Tehdy učitel bral 13o zlatých, dělník 100- 200 zlatých. Vyšší úředník dostával 500- 700 zlatých. Jeho manželka trpěla tuberkulózou a tak ji byl povolen pobyt v Brixenu s dcerou Julii a přestěhování ve výši 150 zlatých hradil stát. Pobyt pod Alpami podle dochovaných dokumentů ji velmi prospíval. Jinak Havlíček měl možnost se volně pohybovat psát. Za komunistů by u nás seděl v Jáchymově za protistátní činnost rubal uran.

Dávám karmu. Článek střízlivě zhodnotil přínosy panovníka naším zemím.

Děkuji.

Ono je strašně jednoduché srovnávat to, co přišlo později, s tím, co tady bylo dříve. Lidi před rokem 1918 nemohli tušit, jakých zvěrstev bude někdo další schopný o celá desetiletí později. A především, nebýt války, myslím si, že tady ani touha pod odtržení nevypramenila. I Masaryk byl dlouho zastánce Rakouska. Až když jsme šli bojovat za cizí zájmy, něco se v nás hnulo. Když jsem byl na prohlídce v pevnosti Nauders v Rakousku, tak průvodce mluvil o složení armády Rakouska a porovnál ji se složením té Německé. Tomu, že "neněmecké" národy jako Češi a Slováci odmítli nadále sloužit Rakouskou a zběhli na druhou stranu, v celku rozuměl a říkal, že se jim ani moc nediví ...

Ta dezerce byla nicméně záměrně zveličována (a to jak za války v Rakousku, tak později v RČS). Druhak si myslím, že vzhledem k okolnostem bojovala armáda celkem solidně - vezměte, že třeba Francouzi v roce 1917 otevřeně bojkotovali válku a vzpírali se svým důstojníkům.

Napsal jsem kritiku na R-U, ale napíši i něco ve prospěch Františka Josefa:

Například dost podporoval malíře. A protože jeho sbírky byly už tak rozsáhlé, že už by další obrazy nepobraly, tak to dělal tak, že třeba zakoupil obrazy (z českých malířů to dělal často u Brožíka) a jako jejich právoplatný majitel je daroval muzeu. Čímž zabil dvě mouchy jednou ranou: nejenže podpořil malíře a umožnil mu mít další peníze na osobní život i na uměleckou činnost, ale ,navíc takové dílo zpřístupnil veřejnosti.

Za to mu budiž všechna čest!