Tady ano.

Ten sloup je symbolem katolického útlaku. Je dobře, že je pryč.

zrušíme české vesnické kostely, zrušíme to, co z nás hned po Itálii dělá evropskou barokní perlou. doporučuju přečíst Šotolu a uvědomit si jak horliví, fanatičtí a kamvítrtamplášťoví dokázali být i protestanti...všechno je jen o lidech. Ne o sloupech. Zajímalo by mne, kdy začneme na věci hledět objektivně.Řada katolíků, jezuitů, byli větší vlastenci, než si to umíme představit.

Nemáte podrobnější fotky nebo nákres sloupu, na kterém by byly vidět ty čtyři sochy dole? Slyšel jsem, že jsou to čtyři ďáblové představující čtyři církevní reformátory.

Jste dopravní expert, měl byste tedy vědět, že něco takového tam být nemůže. Svatej by lehl nejpozději za dva dny, kde o velmi frekventované místo.

...konečně velice správná připomímka..

... a Radecký patří na Malostranské náměstí.

Karma

Radecký byl z Malostranského náměstí odstraněn z důvodu protestu Italskéhovelvyslanectví, které se usídlilo v nedaleké Nerudově ulici. Italovépovažovali Radeckého za nepřítele sjednocení Itálie, který snahy o totosjednocení utopil v krvi, čímž byl Habsburky vynášen a uctíván jakozachránce trůnu rakouského. Mám na Radeckého podobný názor jako Italové.Vůbec nejásám, tak jako mnozí, že jsme měli v rakouských službách velkéhovojevůdce, který pocházel z české šlechty. Svůj vojevůdcovský talent daldo služeb urputné snahy evropských monarchií potlačit revoluční Francii anásledně silou působil proti sebeurčení a snaze národů osvobodit se od nadvládyRakouska.

Radecký si svoji slávu vydobyl předevšímpotlačováním revolučních myšlenek a udržováním nadvlády Rakouska nad Itálií ajinými zeměmi vojenskou silou. Jen v jednom úseku jeho vojenskéhopůsobení ho lze morálně srovnávat např. s Laudonem, a to když Radecký podvelením Laudona působil ve válce s Osmanskou říší. V této válce seprvně projevily jeho vojevůdcovské schopnosti, které dal poté do služeb špatnéstrany.

Myslím tedy, že byl u nás po právu většinovězapomenut a nechápu snahu o obnovení jeho pomníku na Malostranském náměstí.Myslím, že k této obnově, o které se mluvilo již ke konci totality, sesprávně – a to s humorem sobě vlastním - postavilo divadlo Járy Cimrmana.Víceméně se této myšlence vysmáli připuštěním znovu postavení pomníku, alevzhledem k trolejím od tramvají, které dnes přes náměstí vedou, navrhlivariantu brod, tedy že by maršál vedl svého koně za uzdu a ten by byl po prsa zapuštěnýv kamenném podstavci pomníku. Dodali ještě, že tuto variantu prodiskutovalis hlídačem parkoviště a ten, že proti tomu nic nemá.

Pomník je nesporně kvalitním sochařským dílem,ale je zároveň vnímán jako symbol rakouské vojenské moci, která za Radeckéhopůsobení byla jednoznačně reakční utlačovatelskou silou.

Myslím, že bude mnohem lepší siRadeckého připomínat pomocí geniální skladby JohanaStrausse st. s názvem Radeckého pochod či marš.

dobré připomenutí

Souhlas! Ten sloup tam prostě patří.

Nepatří

Karma!

To, co píšete o původu Mariánského sloupu, je pravda. Jenže tu můžete opakovat stokrát a mnoho to nepomůže, pokud většina jej chápe jako symbol pobělohorského netolerantního katolictví a s ním spojené represe. A ta prokazatelně existovala, ať si budeme snášet kolik chceme argumentů o vzdělanostním přispění baroka (ne že by nebylo). Navrhuji jak z toho ven. V rámci usmíření, jak o něm katolická církev často mluví, vraťme na Staroměstské náměstí Mariánský sloup, ale zároveň vraťme do čela Týnského chrámu sochu českého krále Jiřího z Poděbrad a do štítu chrámu zlatý kalich. I to by byla připomínka reálné historie, není-liž pravda. Ta socha byla katolíky po Bílé hoře zničena a místo kalichu dána na štít chrámu monstrance. Tento způsob řešení by mohl obě strany táborů usmířit.

"Netolerantní katolictví a s ním spojené represe" jsou český mýtus, který je nutno znovu a opakovaně odmítnout. Netolerancí k jinak věřícím se vyznačovaly především nekatolické církve. Obzvláště mezi nimi vynikali kalvinisté, jakým byl i zimní král Friedrich Falcký. Kdo chce, může se o hrůzném životě v tomto komunismu 16.století dočíst např. v knize Stefana Zweiga Svědomí proti násilí. Nika ve štítu Týnského chrámu byla od počátku určena pro sochu Panny Marie. To, že do výklenku byla umístěna socha Jiřího z Poděbrad ještě za jeho života, vrhá na osobu " husitského krále " nelichotivé světlo.. Návrat sloupu, jak navrhuje autor článku, je dobrá varianta i z hlediska památkového.