Je treba pripomenout, ze polska vlada se nepodridila spojeneckym dohodam, neuznala hranice s Ceskoslovenskem a polska armada napadla a obsadila Tesinsko. Byla pak vytlacena cerstve zformovano ceskoslovenskou armadou a musela ustoupit do uznanych hranic. Vztahy k Polsku nebyly nasledovne priznive.

Ale před bolševiky neuchránili Poláci Maďarsko ani Slovensko. Odtamtud je musel vyhnat generál Šnejdárek. Týž, který před tím zastavil Poláky u Těšína. Romantická vize, jak Poláci uchránili Evropu před bolševiky je spíš fabulace odvolávající se k Mickiewiczovým povstaleckým veršům:

Gdy Turków za Bałkanem twoje straszą spiże,

Gdy poselstwo paryskie twoje stopy liże, -

Warszawa jedna twojej mocy się urąga,

Podnosi na cię rękę i koronę ściąga,

Koronę Kazimierzów, Chrobrych z twojej głowy,

Boś ją ukradł i skrwawił, synu Wasilowy!....

Zastávají ji spíše primitivnější nacionalisté a bývá prošpikována výpady zejména proti Československu.

Ve skutečnosti nově vznikající Polsko vidělo nejprve hlavní ohrožení ze strany ukrajinských nacionalistů, a tak dost dlouho laborovali i s bolševiky proti Petljurovi. Až když se bolševici obrátili proti Lvovou a Varšavě, cítili se od nich ohrožení. Československo mělo tehdy s Polskem nedokončený konflikt o Těšín a Spiš, takže nebylo dvakrát ochotné dodávat do Polska vojenský materiál.Ale bolševikům to prohrál Stalin. Zatímco Buďonyj od Varšavy prosil o posily, Stalin vedl svoji soukromou válku proti Lvovu. Nakonec byli biti oba. V roce 1920 neměli bolševici dost sil ani na Polsko, natož na celou Evropu. Poláci tehdy statečně uhájili svoji samostatnost, ale řeči o uchránění celé Evropy jsou jen projevem mesianismu polských nacionálů. Úplně při tom pomíjejí třeba to, jak velké bolševické síly v té době vázaly Československé legie na východě.

Léta 1918-22 byla v naší části Evropy hodně mnohotvárná a rozporuplná.

Jako polský těšínský nacionalista si dovolím přihodit svoje tři groše/ polonismus /

Na části Těšínská, kterou si nárokovali Poláci, žilo asi jen 50% Čechů:

Stonava měla přes 3000 lidí,18 Čechů, Vendryně 2 Češi, Bystřice taktéž...

Sami Rakušáci vedli Těšínskem ostrou jazykovou hranici....

5.11.2018 se místní Češi a Poláci dohodli na rozdělení Těšínska,,které však Praha

nerespektovala.Poláci pak pak vzali nějaké brance do polské armády/ boje na Ukrajině/a vyhlásili volby do polského sněmu. Nahráli Masarykovi na smeč.

16 000 českých legionářů vtrhlo na Těšínsko, kde bylo v zbraní jen asi 1500 Poláků.

Na české straně předběžně rozděleného Těšínska bylo pochopitelně české vojsko

Byla to rána do zad, žádné vyhlášení války,jednoduše bylo přepadení a anexe Těšínska po Olzu. O Těšínsku se mělo rokovat, nikoli ho přepadnout a anektovat a pak házet vinu na Poláky, že "zabrali" Těšínsko.Celá česká historiografie je prolhaná.

Bílou knihu bych nerozebíral.Kdyby Těšínsko přepadli Poláci , těch mrtvých civilistů

by bylo 5x více.Ve Spa 1920 pro současné hranice hlasovala jen Francie. V.Británie , USA a Itálie stály na straně Polska/ Proč se o tom nepíše ?/.Rozhodly nadstandartní politické a ekonomické vztahy ČSR s Francií/ Beneše,Masaryk x Pichon/.Osobně považuji český nárok na Těšínsko více oprávněný než polský / Wilsonových 14 bodů..... jedním z nich byl vznik samostatné Polska, s nárokem na území, kde žije více jak 50% Poláků/. Pane Nikodem, bydlel jsem v Bystřici ,čp.14 ,vy nepocházíte z Bystřice vy jste náplava. Tak se držte diskuse stranou ,a necitujte zde pána Majera, je to bývalý důstojník ČSL a komunista, není to historik, tento člověk jen rozeštvává lidi na Těšínsku, stejně jako ti idioti, kteří v polském Těšíně renovovali " slezskou Nike".Já jsem názoru, že celé Slezsko mělo zůstat německé, to bychom a my, Češi a Poláci nehádali, žili bychom v klidu,jako Za Franc Josefa.Oceňuji pána Bulavu , ten se snaží být alespoň trochu objektivní. Češi jsou tolerantní a přátelský národ, s výjim

žilo jen 5% Čechů

Karma.

Poprvé zachránili Evropu v roce 1683, u Vídně. Hádejte, před kým? Dnes si je sem

"politici" zvou.

K doplnění té jednostrannosti: Prohlášení k vytvoření nezávislého Polska vydal ruský car 14. srpna 1914, Wilson 22. ledna 1917 a dohodové mocnosti 3. června 1918, aniž by určily hranice. Tzv. sporné území, tedy území, kde po odchodu německých vojáků, rozpadu RU, nastalo vakuum, neovládal vlastně nikdo. Ani Polsko, ani druhá strana nedisponovaly řádnou armádou. První, kdo podnikl vojenskou akci byla skupina polských důstojníků ve Vilně, kteří chtěli zabránit vzniku bolševické vlády ve městě, a tak město obsadili a je "neutralizovali" v duchu tehdejších místních "zvyklostí". Vilno bylo rodištěm i pozdějšího maršála Pilsudského, ale bylo litevské. Z Vilna pocházel Dzeržinskij, Karl Radek ze Lvova a Trockij z Chersonu. Takže krajané.Tedy tyto akce ale byly místní aktivitou, ale rozpoutaly pozdější konflikt. Faktem je, že Poláci se zhlédli v historických hranicích z roku 1722, kdy spolu s Litvou ovládali rozlehlá území. To jim ale nebránilo, aby později Litevcům nesebrali Vilno, které si zase Litevci vzali v září 1939 kdy vystoupili vojensky proti Polsku. Ideologie nastoupila až potom, kdy bolševici tudy viděli cestu do Evropy a Poláci, logicky, bojovali hlavně za sebe.

Jinak bojkot zbraní začal bojkotem od francouzských dělníků.

A k těm zvěrstvům: do Polska 1920 po dohodě např. dorazili představitelé sovětského Červeného kříže, aby diskutovali o repatriaci sovětských válečných zajatců, ale byli uvězněni jako špioni, vypovězeni ze země a následně před demarkační čárou polskými četníky povražděni. Jenom k vyváženosti.

Poláků je třeba si vážit v jedné věci. Vždy dokáží za sebe a svoji identitu bojovat bez ohledu, jak beznadějný se výsledek jeví a je třeba dodat, že bez ohledu na nějaké morální aspekty. Ví, že v politice se s takovými jde do záhuby. A vychází to. Před 150 lety jako stát neexistovali.

Na obou stranách nebyli jenom světci. Reakce Poláků na předcházející bolševická zvěrstva. Poláci na rozdíl od Rudé armády nepoužili otravné plyny proti vlastnímu civilnímu obyvatelstvu, jako to učinili např. rudoarmějci v Tambovské gubernii.

Rozhodně vám patří karma za připomenutí události a za to, že jste si dal práci a velmi dobře popsal historické události tohoto konfliktu. Fakt se vám celkově článek povedl.

Ovšem určité výhrady mám k adoraci Polska v otázce boji proti bolševismu z vaší strany. Polsko především bojovalo samo za sebe o území, a to i proti Československu. Jakkoliv je tento boj z jejich strany pochopitelný, zastavení postupu bolševismu na západ byl jen jakýsi bonus navíc, rozhodně ne priorita tehdejšího znovu rodícího se Polského státu.

Docela dobrý článek, i když nadpis o.zachrane Evropy je nadnesený.Jen ale k příčinám československého postoje: ta válka nezačala tak, že by se zničehonic bolševické hordy vrhly na mírumilovné Polsko, byla pokračováním polsko-ukrajinsko-ruskych územních sporu, kdy proti sobě bojoval každý s každým, přičemž nešlo o ideologii (tj. něco jako nase spory s Poláky a Maďary) Na jare 1920 byli zprvu aktivnejsi Poláci, kteří zaútočili na východ a dobyli dokonce Kyjev. Není divu, že u nás, pod vlivem těšínského sporu, nebyla nějaká zvláštní ochota podporovat je v územních výbojích. Bolševický následný postup obavy vyvolával, ale nejprve bylo nutno vyjasnit těšínskou otázku.

Mám tu čest sdělit všem čtenářům, že můj dědeček Josef Stejskal (1896-1978), který byl v té době občanem Polské republiky, se oné války zúčastnil. Vždycky jsme doma říkali, že dědeček Josef bojoval proti bolševikům. Jsem na to patřičně hrdý. Děkuji za článek.

Budu trochu jedovatý, pane kolego. A jenom proti bolševikům? Voják totiž bojuje vždy tam, kam ho jeho vláda pošle.