Od A do Zet souhlas. Karma jak bič.

Já s vámi souhlasím. Doplnil bych, že komunisticti lupiči pokračovali v činnosti v devadesátých letech coby členové jiných stran a podnikatelé. Prostě komunisté nikdy o moc nepřišli, naopak získali výraznější moc ekonomickou a politickou si ponechali, akorát změnili formu. Viz příspěvek Marka Trizuljaka pod mým příspěvkem.

Tresnickari jsou jen banda výlupků na odpoutani pozornosti davu od skutečných problémů.

A co ti komunisté měli jako dělat, čím a jak se měli živit? Bylo jim jasně naznačeno, že ve veřejném životě se angažovat nemají, že mají odejít do soukromna.

Viníkem privatizačních problémů byli znovu komunisté při jejím provádění. Jen se rychle překabátili na "podnikatele". Pamatuji, že jednu dobu byl takový srandovní úzus, že novo-rychlo-podnikatelé nosili fialová saka. A bylo docela k popukání vidět v těch kvádrech bývalé komunisty. Tedy, bylo by to k popukání, nebýt celého toho strašného zřetězení úvěrových podvodů, tunelování a úmyslně vyvolaných krachů, na jejichž konci byli okradení akcionáři, anebo důchodci okradení o své úspory... Byly i banky a menší záložny, které vznikaly ad hoc, nalákaly klienty na příslib vyšších úroků a potom fingovaně "zkrachovaly". Úspory vkladatelů zmizely. Škody sanoval stát, ve skutečnosti tedy všichni občané ze svých daní.

Pamatuji případ komunistou zprivatizované tiskárny, která byla jím samotným vytunelována několikastupňově, potom zkrachovala, majitel měl na krku trestní stíhání, ukrýval se ve Švýcarsku, pak přes nastrčenou osobu koupil svoji bývalou vytunelovanou tiskárnu za pakatel v dražbě, mezitím naříkal po hospodách, jaký je chudák, že musel podplatit kohosi na policii, aby ukončila trestní stíhání, díky čemuž se mohl vrátit do Česka a tiskárnu od nastrčeného společníka převzít. Prodal tiskací stroje, ty však zůstaly na provozovně a jejich novému majiteli platil za ně leasing, který splácel z provozního úvěru. Bylo to totálně zamotané, tiskárna znovu zkrachovala, ale on ještě stačil prodat celý provoz konkurenční tiskárně, aby mohla převzít rozjeté zakázky. Kde ten soudruh podnikatel potom zmizel, to nevím. Rozhodně by nemohl to všechno dělat bez podpory celé sítě vhodně rozvrstvených dalších soudruhů. Bylo to málem veřejné tajemství, spousta lidí věděla co se děje, ale jakékoliv stíhání bylo jaksi "nemožné a nepředstavitelné". A nebyl zdaleka jediný, takových příběhů byla řada. Celá ta věc už je samozřejmě dávno promlčená.

Prázdný vytunelovaný barák zůstal státu, protože jím bylo ručeno za nikdy nesplacené úvěry, které nakonec stát chtě-nechtě sanoval bankám.

Rok 48 ovšem musíme brát v kontextu doby a co mu předcházelo....

Jistě, předcházelo mu vyvraždění inteligence a opozice v Sovětském Rusku, bolševické hladomory, gulagy, monstrprocesy, popravy bez soudu, hromadné znásilňování, komunistická genocida a osm kop hnoje rudých lží. Já tam ten kontext teda vidím zřetelně.

Já se vám do toho nechci míchat, ale jeden podotek mám. Neproběhlo znárodnění bank, dolů, klíčového průmyslu a podniků s více než 500 zaměstnanci na základě dekretu prezidenta Beneše z 28. 10. 1945? A nebyl náhodou v čele ministerstva, které to mělo na starost, sociální demokrat?

No to je snad jedno,jestli vokradali komousi,nebo jejich starsi brachove

Tak do privatizace byly začleněny státní podniky, na které se nevztahovaly plus minus restituční nároky, tedy byly vystavěny za socialismu.

Přesně, jak píšete: "Můžou být rádi, že se s nimi, vzhledem ke zločinům, které způsobili, po roce 1989 zacházelo slušně a jejich partaj nebyla zakázaná."

Nejhorší ale je, že oni tu benevolenci a velkorysost nově nastupující svobodné správy naší země a jejích občanů naprosto cynicky zneužili

Karma

Ale co když to nebyla velkorysost, ale obchod...?

Jestli to od soudruhů nebude především zastírací manévr zamlžující problémy šéfa koalice. Karma.

Tak tak. Ovšem nyní nastává situace, kdy je potřeba reprivatizovat. Neboť ne všichni soudruzi měli štěstí si včas nahrabat.

Zde je potřeba připomenout, že na konci války značnou část vybavení továren odvezli sovětští vojáci, včetně řady odborníků. A co neodvezli, skončilo ... ? (Viz RG - rabovací gardy). Ale pamětníci vymírají, lejstra zmizela, a tak soudruzi znovu povstávají do boje za svoje lepší příští.

Před časem jsem tu psal o jednom privatizačním případu, kdy podnik shrábl jeho ředitel, člen KSČ a StB, kdežto skupina nesoudruhů byla jaksi přeskočena.

Takovych byly minimalne stovky, ne-li tisice. Jen ja vim o trech.