Mít tu ropu, zemní plyn, naleziště vzácných kovů a strategických surovin, tak nás Západ nepustil Sovětskému svazu už po 2. světové.

U nás byla naleziště uranu, černého a hnědého uhlí, a vyspělý průmysl. Proto nás Stalin uzurpoval.

Všem, komu je zcela "jasné", jak to bylo s jednáním a dohodami o poválečném uspořádání, bych doporučoval hlubší studium relevantních dokumentů a také větší zdrženlivost a opatrnost místo důrazných "pravd".

Příklad: Dohoda o procentním rozdělení Evropy skutečné proběla a opravdu na bájném papírku. Nikoliv však v Teheránu, Jaltě nebo Postupimu, ale na bilaterálním jednání Churchilla a Stalina v říjnu 1944 v Moskvě - viz. Churchill, W. S.: The Second World War, I.-VI. Cassel & Co, London 1948-1954. Sv. VI., s. 198.

I některý dalším kategorickým tvrzením by velmi slušela spíše opatrnost a hlubší bádání.

Přesně tak pane Macháčku.

Nemýlim se ? Československá armáda se tenkrát schovala do kasáren. Na západě mělo vojsko nejvyšší pohotovost.

Večer 23. září 1938 byla vyhlášena mobilizace a to do 30 . září.

Že nás v roce 1968 Západ nezradil, s tím souhlasím.

Já se osobně domnívám, že nejvíce nás Západ zrazuje v posledních letech. Nikoli nás jako Českou republiku, nýbrž nás jako součást tradiční Evropy.

Zrazuje nás tím, že dopouští, aby z tradiční Evropy se pomalu stávala severní zámořská výspa Afriky.

To je horší než všechny Mnichovy, Jalty a pasivity v roce 1968 dohromady. Ty sice přinesly strašné utrpení a nikdo už nevrátí život lidem zastřeleným za heydrichiády, popraveným po roce 1948 a zahynuvším ruskými kulkami v roce 1968, avšak přeci jenom byla cesta zpět a rok 1989 byl později možný.

Ale po téhle zradě, kdy ten Západ zrazuje především sám sebe, ale na druhém místě i nás, jelikož nás tím strhává do stejné šlamastyky, už cesta zpět nebude.

S odstoupením území jsme souhlasili dvacátého září, ve 14 hodin dospěla naše vláda k závěru, že přijímá všechny Hitlerovy požadavky. Nikdo to však nebyl schopen národu oznámit. Pověřili proto herce Národního divadla Zdeňka Štěpánka a ten 21. září do rozhlasu řekl, že vláda se rozhodla v bezvýchodné situaci postoupit naše území. Byla to čistá kapitulace. Večer 28. září 1938 naši s těmito podmínkami opět souhlasili. Ráno 29. září pak byly z našeho ministerstva zahraničí odeslány dopisy na naše zastupitelské úřady, že Československo končí. Teprve odpoledne téhož dne se sešla z podnětu italského vůdce Mussoliniho v Mnichově slavná konference, která dala naší vládě další ultimátum ohledně odstoupení příhraničních území. Morální kapitulace však nastala už dávno před Mnichovem.

V srpnu 2003 spatřila česká veřejnost poprvé po 35 letech záběry z mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN o invazi do Československa v srpnu 1968. Z jednání RB OSN, které se uskutečnilo od 21. do 24. srpna, zůstaly v archivech OSN přibližně tři hodiny filmového pásu..Sovětský velvyslanec tehdy zdůrazňoval, že invazní vojska zakročila na žádost československé vlády a kvůli údajnému nebezpečí napadení země ze Západu. V projevech většiny členů RB OSN, především zástupců Spojených států, Velké Británie, Kanady, Dánska nebo Paraguaye, zaznívala slova o agresi, invazi a cizí okupaci. Postoje západních zemí se v RB OSN střetly s postoji Maďarska a Sovětského svazu, jehož veto jakožto stálého člena RB OSN znemožnilo přijetí dvou rezolucí odsuzujících okupaci. Americký velvyslanec po vetu pronesl slova, která se zdají prorocká. „Aby nebyly pochyby, velvyslanče Maliku, to, co vůdci SSSR provedli, to, co vaše vláda udělala, vás zničí ...,“ řekl tehdy Ball. Během zasedání tehdy poprvé a naposledy promluvil šéf československé diplomacie Jiří Hájek. V projevu zaznělo jasné odsouzení okupace, kterou nelze ničím ospravedlnit, a popřel také existenci jakéhokoliv pozvání, jimiž SSSR zdůvodňoval invazi. Svou cestu do New Yorku Hájek zaplatil rychlou ztrátou funkce.V odpovědi na Hájkův projev Malik přečetl do kamery výzvu vlád pěti tehdejších socialistických států občanům Československa a sdělil, že mezitím v Moskvě nadále pokračují v přátelské a soudružské atmosféře rozhovory sovětských představitelů s československou delegací. Československá delegace byla ve skutečnosti internována. Postoj představitelů Československa se v následujících dnech po výhrůžkách v Moskvě „změnil“ a 27. srpna 1968 československá stálá mise při OSN požádala, aby Rada bezpečnosti projednávání tzv. československé otázky stáhla.

zapad nas zradil mnohem dřív, na konci války, když si spojenci rozdělovali povalečné sfery vlivu a my byli hozeni do té ruské, na rozdíl třeba od řecka nebo rakouska. v roce 56 a 68 už tedy zapad neměl duvod se angažovat. bohužel, mnozi zapadní politici uvažují o ukrajině stejně

Pane Drapale. Kdyz odpovidate na otazky z historie svym srdcem, budete mluvit presne jak jste napsal. Nas nikdo neshodil do ruske sfery. My samotni jsme rozhodly do ni vstoupit. Stacily ctyri veci se stat. Prvni, smlouva podepsana Benesem a Stalinem. Druha, Kosicky vladni program a znarodneni klicoveho prumyslu. (nad 500 pracujicich) Treti, volby s viteznou KSC (1946) Ctvrta, neprijmuti "Marshalova planu" na obnoveni prumyslu do sily 1938. Masarykova znama veta: "Odjel jsem jako svobodny clovek, vracim se jako Stalinuv pohunek"!!! To ho stalo zivot.

Pise vam clovek, ktery vsechny ty ctyri kroky prozil.

Lidí dvojí morálky je stále dost. Vč. těch, kteří jí rádi káži. Druhým. Pamatuji, když můj strýc rozčileně a zoufale chodil v jejich kuchyni a stále opakoval: ,,tohle přece západ takhle nemůže nechat!". To bylo ovšem v dobách rozkulačování. Jeho bratr, tedy můj otec, mlčel. Věděl své. Že ,,karty byly rozdány" bez toho, že by se kdokoli na cokoli ptal. A nejen u nás. To do jisté míry platilo i pro rok 68. Stále platila ta až samá ,,pravidla" téže ,,hry". Na riziko zásahu Kremlu u nás bylo upozorńováno. I ze západu. Amíci byli informováni i Kremlem o zásahu. Vzali to na vědomí. A Kreml s tím počítal. Vatikán pak i uznal ,,status" cuo" . A OSN? Náhodou jsem by s otcem a dcerkou na Hradě, když tam přijel se Svobodou generální tajemník OSN. . Holt, vše bylo až ,,fertig". Tedy skoro, že Kam to spěje, či až dospěje v současnosti, bych si nedovolil predikovat, a to ani náhodou. ,,Rozpětí" je příliš ,,široké". Vč. opětovné ,,studené války" až po skutečně velice horkou, a nejen pro Ukrajinu. A ještě si dovolím připomenout, že nechybělo mnoho, a v r.81 se mohlo opět zopakovat to, co u nás v osmašedesátém.. Pro změnu v Polsku. Již před tím se u nás v jedné sklárně tehdejšího Sklounionu chrlili nekonečné série krevních flašek, tedy na krev a na plazmu, a sklenice na ,,nitě na lidi" (na chirurgické", i vkládali povol. rozkazy do vojenských knížek. Do mé pochopitelně nikoli, neb nemohl jsem patřit mezi ,,důvěrou strany a vlády poctěné Proč asi?

Hlava?

Děláte kolem toho zbytečné "tanečky"...Západ nás v 68. nezradil, to máte naprostou pravdu a správně to také zdůvodňujete...a s Ukrajinou je to stejné, i když Ukrajina je masívně materiálně podporovaná Západem a neustále žádá pomoc (materiální, finanční). Západ pochopil, že se z toho v budoucnu nedá profitovat a rovněž nebude riskovat svou vojenskou přítomností světový konflikt...Západ(přesněji USA) z toho profituje vlastně již nyní tím, že EU vyšachoval jako ekonomického konkurenta....

A vlastně ty zlé USA mohou za to, že Rusko Ukrajinu napadlo. Zase podprahové sdělení Nikla. Jako vždy.

Ano, nezradil, ale moc pálit prsty si nechtěl, podobně jako v roce 1956 s Maďarskem. On Lyndon Baines Johnson (Demokratická strana) nebyl zrovna žádný zázrak. Ostatně ti Demokraté byli na bolševiky slabí (Harry Truman - Korea, Dwight David Eisenhower - Maďarsko).

Dwight David Eisenhower byl sice Republikán, ale těm Demokratům se vyrovnal. Taky mohl na jaře 1945 přeslechnout Trumana a nezastavit se za Plzní a byli bychom jinde.

Karma. A Hannig snad ani nestojí za úder klávesnice. Tito lidé jsou prostě bezpáteřní lidské bytosti.