Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Otec Karla Schwarzenberga byl hrdinou protinacistického odboje

12. 01. 2013 18:39:03
Hrdina protinacistického odboje, vynikající historik a heraldik, Jihočech, český vlastenec a šlechtic. To byl kníže Karel VI. Schwarzenberg z orlické větvě rodu, otec současného ministra zahraničí Karla VII. Schwarzenberga. Narodil se v roce 1911 v Čimelicích na Písecku jako syn Karla V. Schwarzenberga a hraběnky Eleonory Clam-Gallasové. Orličtí Schwarzenbergové se během 19. století počeštili, jejich domácí řečí se stala čeština a tak jsou právem považováni za českou šlechtu.

Od mládí se hodně zajímal o historii a jeho zájem jistě prohloubilo setkání s jedním z nejlepších českých historiků všech dob Josefem Pekařem na konci dvacátých let na zámku v Chlumci nad Cidlinou, kde žil jeho otčím Zdenko Radslav Kinský. „Odpoledne tady byl profesor Pekař, chodili jsme s ním v dešti po zámecké zahradě. Vyprávěl o blbostech pozemkové reformy a o tom, že rukopisy jsou padělané (míněny rukopisy zelenohorský a královédvorský) .....“, zaznamenal si ve svém deníku.

Profesor Pekař později Karla a jeho o dva roky mladšího bratra Františka pochválil v dopise svému učiteli a zakladateli moderní české historické školy profesoru Jaroslavu Gollovi: „Hoši dělají dobrý dojem, jsou bystří a vzdělaní skoro nad svůj věk.“

Mladý Karel VI. Schwarzenberg se tak logicky stal vášnivým stoupencem Pekařovy koncepce české historie, která účelově nevyzdvihuje některá období našich národních dějin (husitství, národní obrození atd.), ale posuzuje je v kontinuitě od počátku do současnosti. Ten také hájí postoje svého vzoru i v publicistických a statích a článcích, které podepisoval pseudonymy Středa a Bojna. Pod jeho vlastním jménem mu také vycházely odborné studie o heraldice. Po Pekařové smrti vzdal Karel VI. svému učiteli hold ve sborníku „O Josefu Pekařovi“, který vydalo nakladatelství Řád.

Svoji oddanost českému národu pak orlický vládce dosvědčil svým neohroženým postojem na podzim roku 1938 v době mnichovské krize. On byl autorem „Prohlášení příslušníků historické šlechty“, které bylo v té pohnuté době doručeno prezidentu Československé republiky Edvardu Benešovi a žádalo jej, aby se Československá republika nevzdala svých pohraničních oblastí a neustupovala brutálnímu nacistickému nátlaku. Z něho uvádím.

Pane presidente,
za těchto dnů všechny stavy a třídy našeho národa svorně projevují svou vůli, zabránit porušení starých hranic našeho stá­tu. Proto i řada členů starých rodů naší vlasti nás pověřila, aby­chom se k Vám dostavili s podobným projevem. Věrnost k Čes­kému státu, který naši předkové pomáhali budovat a po tisíc let udržet, je pro nás povinností tak samozřejmou, že jsme se roz­mýšleli ji výslovně zdůraznit. Považujeme za svou povinnost, uchovat dědictví svých otců. Země Koruny české byly pohro­madě po tolik věků a přetrvaly spolu tolik bouří, že doufáme v přejití těchto časů nepokoje a násilí...

Spolu s ním ho podepsalo dalších deset českých šlechticů. Láska k vlasti se mu, ale stala osudná, protože nacisté tento vzdor nepřehlédli a pomstili se všem signatářům. Ta chvíle nastala po nástupu říšského protektora Reinharda Heydricha, který v květnu 1942 na majetky všech šlechticů, kteří dotyčný text podepsali, uvalil nucenou správu. Schwarzenbergové tak museli opustit své hlavní sídlo zámek Orlík a k pobytu jim byl vyhrazen jejich další zámek v městečku Čimelice.

Na konci II. světové války zakládá Karel VI. Schwarzenberg v Čimelicích spolu s několika dalšími místními občany ilegální národní výbor a stává se jeho předsedou. V květnu 1945 se pak ujímá velení zdejšího protinacistického povstání. Byl urostlý, a v uniformě nadporučíka Československé armády na koni-běloušovi budil respekt, měl přirozenou autoritu a pro rázná slova nechodil daleko. Když viděl nějaké povstalce, jak bijí zajaté německé vojáky, tak jim důrazně vzkázal. Řekl, že „to jsou váleční zajatci a ti se nemlátí, a kdo by tomu nechtěl rozumět, tomu dá osobně přes hubu.“

Dále organizoval vojenské jednotky, řídil obsazování Čimelic povstalci s okolními obcemi a také jejich obranu před nacisty. Tři dny před koncem války však havaroval na motocyklu, když objížděl pozice svých jednotek. V bezvědomí a se zlomenou nohou skončil v písecké nemocnici.

Po válce zůstal nějaký čas předsedou Místního národního výboru v Čimelicích, jenomže jeho zásluhy v pronacistickém odboji mu nepomohly. Z politických důvodů se nesměl stát předsedou Československé heraldické společnosti a komunisté už před únorem 1948 začali usilovat o zabavení jeho majetku.

To se jim sice ještě tehdy nepovedlo, ale Karel VI. Schwarzenberg i s rodinou nakonec po únorovém komunistickém puči emigroval do Rakouska. Žil převážně ve Vídni, kde zpracovával rodinný archiv a také se zabýval českými dějinami. Zemřel v roce 1986 ve Vídni a je pochován v rodinné schwarzenberské hrobce v rakouském Murau.

Autor: Jan Ziegler | sobota 12.1.2013 18:39 | karma článku: 35.79 | přečteno: 4757x

Další články blogera

Jan Ziegler

Tito čeští zbabělci jsou stejné zlo jako islamističtí radikálové

Není totiž možné na jedné straně kritizovat muslimské fanatiky, a na straně druhé tleskat mlácení černocha v pražské tramvaji čí výhrůžkám vraždění prvňáčků v Teplicích. Taková svinstva nelze tolerovat.

16.11.2017 v 18:16 | Karma článku: 40.26 | Přečteno: 5961 | Diskuse

Jan Ziegler

Zločinný rudý návrh na zdanění církevních restitucí nemá šanci projít

Komunisté podporovaní hnutím ANO a extremistickou SPD chtějí zdanit náhrady, které stát církvím vyplácí za ukradený církevní majetek. Tento nesmysl by však byl protizákonný a jedná se o pouhé šíření nenávisti.

16.11.2017 v 13:27 | Karma článku: 26.26 | Přečteno: 1086 | Diskuse

Jan Ziegler

Otřesná nemocnice ve Voroněži přesně vystihuje současné Rusko

Toto město se nachází asi pět set kilometrů jižně od Moskvy a má přes milion obyvatel. Kdysi mělo družbu s mým rodným Brnem. Voroněž patří k největším ruským městům a má příšernou nemocnici.

14.11.2017 v 18:53 | Karma článku: 32.44 | Přečteno: 4044 | Diskuse

Jan Ziegler

Opilý okamurovec Staník posílal Židy do plynu

A k tomu ještě Romy a homosexuály. Tajemník poslaneckého klubu Strany přímé demokracie Jaroslav Staník se nám pěkně vybarvil. K tomu dodám jediné, každá slušná partaj by takového člověka okamžitě vyrazila.

10.11.2017 v 18:36 | Karma článku: 37.90 | Přečteno: 3690 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jan Dvořák

Polistopadové výdobytky bereme už jako samozřejmost, společnost se emanciovala

Nebylo od věci, že právě ve sváteční den vyrazili do ulic a na veřejná prostranství průzkumníci veřejného mínění z politické sféry.

17.11.2017 v 20:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 3 | Diskuse

Ivo Rottenberg

17. listopad roku 1989

Byl to den jako každý jiný. A přece na něj hledíme jinak, stal se z něj svátek. Tedy jak pro koho. Ten v roce 1989 by byl opět jedním z obyčejných, na který by se vzpomínalo jen pohledem na události v roce 1939.

17.11.2017 v 17:45 | Karma článku: 10.31 | Přečteno: 225 |

Josef Prouza

Listopad 1989 na vlastní oči – byl jsem, kde jste nebyli, viděl neviděné, zažil netušené

Byl jsem v ty zlomové dny tam, kam se leckdo nedostal. Den po dni. V Národním divadle při vyhlášení stávky, při zakládání OF v Činoherním klubu, denně na FAMU,DAMU, na demonstracích. A hlavně v rozhlase. To se vám tehdy děly věci!

17.11.2017 v 17:33 | Karma článku: 18.07 | Přečteno: 669 | Diskuse

Andrej Poleščuk

Takhle opravdu ne, milá EU!

Blog je reakci na článek POLITICO, který vyšel před necelým týdnem. Popisuje se v něm snaha EP o zahájení agitace v pro prospěch pro-EU tábora za peníze daňových poplatníků. Domnívám se, že to ale není správný cesta.

17.11.2017 v 17:27 | Karma článku: 23.66 | Přečteno: 963 | Diskuse

Stanislav Blaha

Hazardní Účtenkovka

„Víte o nějaké jiné možnosti, která by vám dávala šanci vyhrát měsíc co měsíc milion korun nebo jednu z dalších více než 20 000 cen, aniž byste museli investovat byť jedinou korunu navíc?“

17.11.2017 v 13:03 | Karma článku: 20.90 | Přečteno: 713 | Diskuse
Počet článků 1861 Celková karma 26.97 Průměrná čtenost 2064

Jsem publicista, žiji v Českých Budějovicích, mám rád historii i jižní Čechy. Jsem rád za rody vladařů z Rožmberka a knížat Schwarzenberských, které mají zásluhu na zvelebení této půvabné krajiny.

Kontakt: jan.ziegler@seznam.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.