Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Blahopřání Izraeli k jeho narozeninám

14. 05. 2018 19:25:51
Milý židovský státe, přeji Ti všechno nejlepší k tvému dnešnímu významnému výročí a mnoho dalších úspěšných let. Sousední státy by si měly uvědomit, že míru nedosáhnou násilím a Jeruzalém je Tvé nedělitelné hlavní město.

Je tomu sedmdesát let, co existuje Izrael. Podle našeho kalendáře vznikl 14. května 1948. V prohlášení nezávislosti, které přečetl v rozhlase jeho první ministerský předseda David Ben Gurion, byla mimo jiných tato slova. „Nabízíme svou ruku v míru a v dobrém sousedství všem sousedícím státům a jejich národům a zveme je ke spolupráci s nezávislým židovským národem pro společné dobro všech. Stát Izrael je připraven přispět svým dílem k pokroku na Středním východě jako celku.“ Zatímco tedy Izrael akceptoval rezoluci Valného shromáždění OSN o rozdělení oblasti na dva státy – židovský a arabský, a nabízel svým sousedům pokojné soužití, z arabské strany byly odpověďmi nenávist a agrese. Novou téměř bezbrannou židovskou domovinu napadlo sedm arabských zemí s dobře vyzbrojenými armádami. To, že Izrael nakonec zvítězil, je rovněž zásluhou masivních dodávek zbraní z tehdejšího Československa. A nebyla to vina Židovského státu, že ten sousední arabský nevznikl. Jeho území totiž po téměř dvacet let okupovalo Jordánsko.

Je také nutné si připomenout, že v té době docházelo k brutálním útokům proti Židům v okolních arabských zemích s převážnou většinou islámského obyvatelstva. V syrském Aleppu bylo vypáleno na 300 židovských domů a 11 synagog. 4000 tamních Židů odtud muselo utéci, aby si zachránili životy. V jemenském Adenu bylo zavražděno 76 Židů. Útoky na židovské čtvrti byla na denním pořádku v Jeruzalémě, Haifě, Jaffě a dalších městech. Nakonec bylo z arabských zemí vyhnáno asi na 400 tisíc Židů. To je třeba připomínat těm, kteří vytýkají Izraelcům exodus arabského obyvatelstva.

Je symbolické, že právě dnes USA přemístily svoje velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, jednotného, nedělitelného hlavního města Izraele, kam právem patří. Doufám, že další země včetně České republiky, je budou následovat.

Nabízím několik faktů z historie věčného města. Již v Encyklopedii Britannica z roku 1903 je uvedeno, že v Jeruzalémě žilo 20 600 Židů, 9880 křesťanů a pouhých 1600 muslimů, jak nedávno uvedl v Reflexu Jefim Fištejn. V roce 1946, tedy dva roky před vyhlášením nezávislosti tvořili Židé dvě třetiny obyvatel města. Připomíná, že Jeruzalém s proslulým Šalomounovým chrámem byl hlavním městem Židovského království už dva tisíce let před Kristem, tedy v době kdy žádná Palestina a muslimové neexistovali. Navíc židovské osídlení Jeruzaléma trvalo od jeho založení s několika výjimkami nepřetržitě do současnosti.

Je dobré si také připomenout, že jordánská vláda nad východním Jeruzalémem v letech 1948 – 1967 znamenala pro Židy zákaz vstupu k jejich posvátnému místu – Zdi nářků, židovská čtvrť ve Starém městě byla zničena, zdejší židovské hřbitovy zhanobeny a například náhrobky byly použity ke stavbě silnic. Naproti tomu Izrael umožňuje v Jeruzalémě vyznavačům judaismu, křesťanství a islámu svobodný přístup k jejich svatyním.

Židé i v diaspoře měli ke své metropoli trvale mimořádně silný citový vztah, což dokazuje můj oblíbený biblický žalm 137, který popisuje jejich vyhnanství za babylonské nadvlády.

„U řek babylónských, tam jsme sedávali s pláčem ve vzpomínkách na Sijón.

Své citery jsme v té zemi zavěsili na topoly,

když nás ti, kdo nás odvlekli, vybízeli tam ke zpěvu, trýznitelé k radovánkám: „Zazpívejte nám některý ze sijónských zpěvů!“

Jak bychom však mohli zpívat píseň Hospodinovu v té cizí zemi?

Jestli, Jeruzaléme, na tebe zapomenu, ať mi má pravice sloužit zapomene.

Ať mi jazyk přilne k patru, nebudu-li si tě připomínat, nebudu-li Jeruzalém považovat za svou svrchovanou radost.

Připomeň synům Edómu, Hospodine, den Jeruzaléma, jak volali: „Bořte! Bořte do základů!“

Záhubě propadlá babylónská dcero, blaze tomu, kdo ti odplatí za skutky spáchané na nás.

Blaze tomu, kdo tvá nemluvňata uchopí a roztříští o skálu.“

Na konci židovského svátku Pesach, kterým si věřící připomínají vyvedení z egyptského otroctví, se vyznavači judaismu zdraví s nadějí: „Příští rok v Jeruzalémě.“ Je to symbol návratu do země zaslíbené, země jejich předků.

Zdroj: Dějiny státu Izrael – Howard M. Sachar

Autor: Jan Ziegler | pondělí 14.5.2018 19:25 | karma článku: 32.17 | přečteno: 745x


Další články blogera

Jan Ziegler

Národní divadlo zařídili císař a šlechta

Je to jeden z trvale omílaných národních mýtů, jak si Češi naspořili na Národní divadlo. Kdyby to záleželo jen na drobných přispěvovatelích, tak mám obavy, že Zlatá kaplička dodnes nestojí.

22.5.2018 v 19:05 | Karma článku: 22.60 | Přečteno: 724 | Diskuse

Jan Ziegler

Izraelci jsou ve své zemi právem a legálně

Štvou mě pomluvy, že se Židé prý zmocnili své současné domoviny násilím a ukradli cizí majetek. To není pravda! Izraelci se usídlovali na opuštěných místech a svůj majetek kupovali od původních majitelů za místně obvyklé ceny.

21.5.2018 v 12:25 | Karma článku: 33.13 | Přečteno: 1196 | Diskuse

Jan Ziegler

Škoda kluci, ale přesto děkujeme

Čeští hokejisté prohráli ve čtvrtfinalé hokejového MS s USA těsně 3:2. Je to smůla, další rok bez medaile, která letos vzhledem k síle mužstva být mohla. Nicméně ostudu si naši hráči neudělali.

18.5.2018 v 12:32 | Karma článku: 12.68 | Přečteno: 386 | Diskuse

Jan Ziegler

Ruský Krym je pro podnikání katastrofou

Tvrdí to majitel tamní unikátní soukromé zoologické zahrady Oleg Zubkov. Je to Rus, který v referendu hlasoval pro připojení k Rusku a čekal, že bude líp než za ukrajinské vlády. Nyní přiznává, že se těžce zklamal.

16.5.2018 v 11:32 | Karma článku: 27.27 | Přečteno: 1357 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Libor Čermák

Petr Ginz - nešťastný osud fenomenálního chlapce

Když jsem tuto neděli navštívil terezínskou tryznu a pak se prošel po Terezíně, nemohl jsem si nevzpomenout na jednoho z fenomenálních hochů, zde za 2. světové války uvězněného a později usmrceného v Osvětimi. Na Petra Ginze.

23.5.2018 v 4:35 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 2 |

Jan Ziegler

Národní divadlo zařídili císař a šlechta

Je to jeden z trvale omílaných národních mýtů, jak si Češi naspořili na Národní divadlo. Kdyby to záleželo jen na drobných přispěvovatelích, tak mám obavy, že Zlatá kaplička dodnes nestojí.

22.5.2018 v 19:05 | Karma článku: 22.60 | Přečteno: 722 | Diskuse

Martin Vlasák

Genealogie /Co jsem zjistil ze starých rodokmenů?/

Jestliže máte rodné listy některých svých předků, můžete si svůj rodokmen sestavit sami jako já. A co se mi z něho podařilo zjistit?

22.5.2018 v 19:02 | Karma článku: 16.44 | Přečteno: 609 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Agresivita řidičů prý stoupla…

Alespoň podle posledních statistik policie České republiky za letošní rok tomu tak prý je. Sám jsem si toho za poslední měsíce za volantem všiml a nejsem sám, i známí, se kterými jsem si na toto téma povídal, si myslí to samé...

22.5.2018 v 14:35 | Karma článku: 36.48 | Přečteno: 2960 | Diskuse

Marek Trizuljak

Poznámky k historii vztahů mezi českou sociální demokracii a komunisty

Za všechno mluví likvidace sociální demokracie po únorovém puči r. 1948. Konkrétně v červnu 1948, nuceným sloučením s KSČ

22.5.2018 v 14:26 | Karma článku: 14.15 | Přečteno: 308 |
Počet článků 1967 Celková karma 29.41 Průměrná čtenost 2074

Jsem publicista, žiji v Českých Budějovicích, mám rád historii i jižní Čechy. Jsem rád za rody vladařů z Rožmberka a knížat Schwarzenberských, které mají zásluhu na zvelebení této půvabné krajiny.

Kontakt: jan.ziegler@seznam.cz





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.