Někteří lidé mají plnou hubu vlastenectví, ale tímto končí. Umí akorát prázdně tlachat. Čeští producenti potravin o tom ví svoje. Spořílkové sice tvrdí, že nakupují hlavně české potraviny, ve skutečnosti však lžou.
Karel Havlíček Borovský blahé paměti kdysi nabádal své okolí slovy, „kéž by nám to vlastenčení z huby do ručiček ráčiti vlezlo.“ Německá či francouzská hospodyňka jdou nakupovat potraviny pro rodiny k večeři a důrazně žádají od prodavače domácí produkci. Jejich české protějšky hlavně obíhají supermarkety za co největšími slevami.
Zrovna dnes jsem se bavil s několika českými zemědělci, kteří si stěžují na to, že mají problém s odbytem své kvalitní produkce. Přitom lidé nadávají na špatné potraviny. Jistě i takové jsou. Ale na to jednoduchá rada, tak je zkrátka nebudu kupovat. Mluvil jsem i s farmáři, kteří mají biochovy krav na mléko, vlastní minimlékárny a vyrábějí špičkové produkty, které tady nebyly ani za komunistů, protože potraviny z biochovů byly pouze pro zvlášť významné soudruhy. A oni to říkají jasně. „Za pět korun nemůže být dobrý jogurt. Za takové peníze se nedá udělat.“ A místní řezníci to vidí podobně. „Kvalitní šunka nemůže stát méně než dvě stě korun za kilogram. A jenom naivní prosťáček si může myslet, že za šedesát korun na kilo v akci koupí výborný špekáček.
Námitku, že super hypermarkety preferují zahraniční nekvalitní potraviny před domácími, obstojí jen částečně. Já vím o případech, kdy supermarket prodával několik stejných druhů uzenin, přičemž ty nejdražší byly opravdu kvalitní a české, ovšem musel je přestávat prodávat, protože je lidé nekupovali. Takže je to vina těchto šetřílků, žvanilů, přízemních čecháčků, kteří akorát nadávají, ale podílejí se na likvidaci českých zemědělců, mlékařů, řezníků atd.
Vážení, v současné době je dostatek farmářských prodejen, kde prodávají skvělé české potraviny, tak v nich nakupujte. Já to také tak dělám, vybírám si kvalitní české maso, uzeniny, mléčné výrobky atd. Takže vyzývám všechny k následování. Je třeba přejít od slov k činům.
