Korupce ve fotbale není ničím novým. Už v éře socialismu se občas dostal na veřejnost fakt, že byli kvůli uplácení zatčeni fotbaloví funkcionáři. Jako třeba v roce 1985 dvojice bafuňářů Zbrojovky Brno, která měla údajně podplatit hráče konkurenčního Dynama České Budějovice v druhé lize. Ti dva za to byli dokonce pravomocně soudně odsouzeni a Zbrojovka dostala přísný trest. V případě, že skončí první, nepostoupí do první ligy. Jestliže však obsadí jakoukoliv jinou příčku, sestoupí do třetí ligy. No, nakonec Brňané první místo udrželi. Je to však jeden z důkazů toho, že úplatkářství kvetlo ve fotbale i za komunistů.
Před časem se mně jeden vzdálený příbuzný z jižní Moravy řekl, že rozhodčí si na úrovni krajské I. A třídy berou i deset tisíc korun za to, že budou pískat „rovinu“ pro obě mužstva.
Zdejší diskutující Roman Poborský zase odešel hrát do Rakouska poté, co mu v jednom jihočeském okresním přeboru řekl rozhodčí, že se mu nelíbí a dneska nedohraje. A také byl Roman v onom zápase po dvou žlutých kartách vyloučen. V Rakousku se s ničím takovým nesetkal.
V jižních Čechách je obvyklé, že fotbalisté chodí hrát za hranice do Rakouska a do Německa (respektive Bavorska). Několik z nich znám osobně a tito hráči se shodují, že s takovými praktikami, jako je podplácení rozhodčích, aby pískali férově, se v těchto zemích nesetkali a proto raději hrají tam, než v Česku. To pro nás není dobrá vizitka.
Na závěr přece jen několik dobrých zpráv. Onen můj jihomoravský příbuzný také řekl, že mladí rozhodčí, kteří se snaží dostat do vyšších soutěží, pískají spravedlivě a žádné úplatky neberou. Také policejní zatčení naštěstí už bývalého místopředsedy České fotbalové asociace Roman Berbra a jeho kompliců je znamením, že by se přece jen mohlo blýskat na lepší fotbalové časy.
