Podobný styl vyučování by měl být zaveden v každé škole v České republice. Asi padesátka studentů druhého až čtvrtého ročníku Obchodní akademie, Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v Třeboni spolu se svoji učitelkou angličtiny Šárkou Vrchotovou navštívila divadelní přestavení Vánoční koleda od známého anglického spisovatele Charlese Dickense.
Na tom by nebylo nic divného, kdyby hru v originále s názvem Christmas Carol nehráli profesionální angličtí herci, kteří pravidelně vystupují v České republice i v evropských zemích, v angličtině. Studenti pak napsali na tuto hru recenze, samozřejmě v anglickém jazyce.
Takový přístup by měl být pravidlem. Ono nestačí jenom probírat předměty ve školních hodinách. Je potřeba jisté přidané hodnoty, jako třeba v tomto případě, kdy žáci slyší mluvit rodilé Angličany v jejich mateřské řeči. To jim určitě lépe pomůže naučit se a pochopit tento hlavní světový jazyk. V našem školství, bohužel už od rakouských dob, a tento systém později dovedli k „dokonalosti“ komunisté, silně dominovalo biflování. Tedy žáci se učili nazpaměť například historická data, otázka: bitva na Bílé Hoře, odpověď 1620. Ovšem toto je ten nejhorší způsob výuky dějepisu, jaký může existovat. Mnozí z nás si jistě pamatují na skvělý český film ze studentského prostředí z roku 1938 Škola, základ života, kde jeden ze studentů ve slohové práci tvrdě zkritizoval takový školský systém s tím, že nevychovává skutečné osobnosti. Ano, takto se produkují akorát tak cvičení mluvící papoušci.
Proto se mi líbí třeboňský příklad, kde se nespokojují s pouhou školní výukou, ale dělají více proto, aby se studenti dokázali skutečně naučit anglický jazyk. A k tomu pomáhají i návštěvy divadel s anglickými představeními.
Slyšel jsem také dost nářků nad špatnou úrovní našeho školství. Paušalizování však není na místě. Existuje u nás mnoho dobrých škol, které umí dobře připravit žáky pro život. Jak je patrné, záleží také na učitelích, jestli svým předmětům dávají něco navíc.
