Hlavně příznivci okamurovské svobody přímé demagogie by si měli uvědomit, že Andrej Babiš se nenechá odstřihnout od vydatného zdroje peněz. Z Evropské unie dostává holding Agrofert miliardy korun na dotacích a o ty rozhodně Babiš nehodlá přijít. Na Brusel je tedy napojený Andrej Babiš nikoliv generál Petr Pavel.
Ve filmu Noc na Karlštejně je scéna, ve které říká císař Karel IV. před jednáním s bavorským vévodou Štěpánem, že „jeho cílem bude zase jenom zisk a prospěch domu jeho.“ A přesně to samé platí i o Babišovi. Jeho jednání neurčují nějaké morální hodnoty či vyšší mravní cíle. On totiž ani neví co to je. Pro něj jsou hlavním božstvem peníze, tedy mít jich co nejvíce na kontě a to za každou cenu. Ohýbání práva a zákonů mu v takových případech vůbec nevadí.
Ostatně ani firmy z holdingu Agrofert nebyly v letech Babičova premiérování škodné. Jen v roce 2020 získaly podle zjištění Deníku N přes miliardu korun z dotací Evropské unie přidělených farmářům a na rozvoj venkova, které má v České republice na starosti Státní intervenční a zemědělský fond.
Andrej Babiš vlastnil holding Agrofert až do roku 2017, kdy jej zákon o střetu zájmů přinutil vložit akcie svých mnoha desítek společností do svěřenských fondů. Za období let 2017 až 2020 pak získaly firmy Agrofertu na dotacích z EU přes čtyři miliardy korun. Je pozoruhodné, že právě v době, kdy byl Andrej Babiš předsedou vlády se mu dotační byznys tak skvěle rozjel. Podezření ze střetu zájmů a zneužívání postavení se tak v tomto případě přímo nabízí.
Ježíš Kristus výstižně praví v Bibli, "káže vodu, pije víno." A to je přesně tento případ. Bez dotací z EU by mnohé firmy Agrofertu nepřežily. Takže Andrej Babiš má víc důvodů jít na ruku Bruselu než Petr Pavel.
