Je to velmi působivý rituál. Při posledním rozloučení se zesnulými Habsburky se pohřební průvod s rakví zastaví před zamčenými vraty a ceremoniář zaklepe na dveře. Zevnitř se ozve kapucín a ptá se: „Kdo žádá o vstup?“ Odpověď zní, ten a ten se všemi tituly, mnich odpoví, „neznám“. Znovu klepání a otázka, kdo žádá o vstup. Na to odpověď, ten a ten už jen s vybranými tituly, načež odpověď je opět, neznám. Třetí klepání a znovu otázka, kdo žádá o vstup. Nyní ceremoniář odpoví: Ten nebo ta, obyčejný hříšník či obyčejná hříšnice. A nyní kapucín řekne: „Ať vstoupí.“
Vchod do kapucínské hrobky v centru Vídně
Císařovna a česká královna Marie Terezie je i po smrti se svým milovaným manželem Františkem Štěpánem Lotrinským. Vpředu prostá rakev jejich syna císaře Josefa II.
Mexický císař Maxmilián, mladší bratr Františka Josefa I.
Choť Františka Josefa I. Alžběta bavorská zvaná Sisi. U lidí stále oblíbená.
Korunní princ Rudolf, syn Františka Josefa I.
Zita Bourbon-Parmská, manželka zatím posledního rakouského císaře a českého krále Karla Habsburského. Jak je vidět, rovněž u lidí stále oblíbená.
Otto Habsburský, syn Karla a Zity Bourbon - Parmské. Stoupenec spolupracující Evropy a velký odpůrce nacistů a Adolfa Hitlera.
V těchto místech odpočívají lidé z významného evropského panovnického rodu, římští a rakouští císaři, arcivévodové, arcivévodkyně, ale i čeští králové a české královny. Mezi nimi například Marie Terezie, která svými reformami pomáhala zlepšit životy obyvatel svého mocnářství včetně českých zemí. Mimo jiných zavedla povinnou školní docházku, nechala stavět císařské silnice a zmírnila poddanské povinnosti.
Je dobré si také uvědomit, že v éře Františka Josefa I. dosáhly české země velkého civilizačního, hospodářského a kulturního rozmachu a zařadily se v tomto ohledu mezi evropskou špičku. Tento panovník má na tom také svoji zásluhu.
Habsburkové se výrazně zapsali do historie Čech, Moravy a Slezska, a to převážně pozitivně. Což potvrzují i současní objektivní historici.
Všechny fotografie jsem pořídil osobně.
