Nedělá mně problém kritizovat Evropskou unii, když si to zaslouží, líbil se mi dnešní blog kolegy Červenky, o povinné solidaritě. Něco takového je samozřejmě hloupost. Už jsem také několikrát tepal do Bruselu za jeho antiizraelské postoje. Jsem proto rád, že Česká republika společně s Maďarskem jako jediní z Unie nedávno odmítly další unijní rezoluci proti Židovskému státu, který prý Palestince vystavuje genocidě. To je samozřejmě nesmysl a já jsem moc rád, že moje země se tomu postavila.
Souhlasím také s tím, jak uvedla ve svém dnešním blogu Kateřina Lhotská, že označovat každého, kdo je proti Istanbulské smlouvě nebo proti manželství stejnopohlavních párů za stoupence Ruska, je demagogické. Nedávno se proti istanbulským úmluvám postavila monarchistická strana Koruna Česká, která tak podpořila stanovisko Konzervativní strany. Přitom monarchisté jsou jasně protiruští a protiputinovští. Chápu také, že pro mnoho lidí je manželství svazkem muže a ženy a odmítají to vidět jinak.
Jenomže znám i opačné případy, kdy se člověk zastane Evropské unie, tak je pro nelegální migraci, a kdo je proti Rusku je stoupencem radikálních islamistů. Komické, už z toho důvodu, že Rusko je spojencem fanatických muslimů v Íránu. Také jsem to schytal, když jsem i přes její chyby řekl, že by nebylo rozumné vystupovat z EU, hlavně z ekonomických důvodů. Do unijních zemí totiž míří na 80% našeho exportu a z nich dovážíme asi 60% importu. Což mnozí její kritici opomíjejí.
Evropská unie páchá šílenosti, ovšem Rusko je šílené celé. Jeho stoupenci jsou buď placení propagandisté nebo nevědomí lidé, kteří o této hrozné zemi ve skutečnosti nic neví a ještě se svými neznalostmi chlubí. Obdivovat mohu něco či někoho, kdo něco dokázal, kdo něco umí, v něčem vyniká. Zaostalé Rusko ovšem nevyniká v ničem.
Já jsem v Rusku byl dvakrát a to i v místech, kam se dostalo jen málo Čechů, například na Soloveckých ostrovech. O Rusku jsem mluvil osobně s mnoha Rusy a mám přečtenou spoustu kvalitní literatury. Na vlastní oči jsem viděl, že vesnice nedaleko Moskvy se svojí zchátralostí nezadají s těmi v rozvojových zemích.
Proslulá ruská spisovatelka Ljudmila Ulická uvedla, že všechny volby v Rusku jsou zfalšované ve prospěch vládnoucí moci. Jistě ví, co říká. A fakta její tvrzení dokazují. Rusko není demokratickým a právním státem. Opozice je potlačená, buď vyhnaná do emigrace nebo zavřená do lágrů. V moha případech i rovnou státní mocí vražděna. Viz aféry s novičokem a nápadně podezřelé pády z oken. Jakýkoliv nesouhlas s Kremlem je kriminalizován. To, že v Rusku neexistuje nezávislá justice, která soudí podle pokynů z Kremlu je fakt, Více Rusů mně potvrdilo, že si Putinovi lidé mohou zabrat beztrestně jakýkoliv majetek.
Znám konkrétní případ jednoho Rusa, který nyní žije v Praze. V Moskvě měl lukrativní nemovitost v centru města, ta však nyní patří manželce místopředsedy vlády a Putinovu stoupenci. Ona žena zpočátku přišla za majitelem, že jeho dům se ji líbí a ať jí ho tedy prodá. Dotyčný nechtěl o prodeji ani slyšet. Jenomže zakrátko byl obviněn z daňových úniků, odsouzen, dům mu byl zabaven a konec už znáte. V Rusku také strhávají lidem z platů peníze na armádu v rámci dobrovolně povinné solidarity. V plánu je zavedení šestidenního pracovního týdne bez zvýšení platů. Z Ruska každoročně odcházejí statistice lidí, především vzdělaných a kvalifikovaných.
Ruská federace je zločinným a mafiánským státem, který nechrání životy, zdraví a majetky svých obyvatel a obecně brutálně pošlapává základní lidská práva svých obyvatel. Rusko, to je jedna velká katastrofa, a obdivovat jej může jen člověk značně mdlého rozumu.
