O tomto Prigožinově dobrodružství fundovaně pojednal Rus Vitalij Ginzburg na webu svobodnirusove.cz, kde ve svém komentáři mimo jiné napsal. „Jejich smysl spočíval v tom, že pokud Ukrajina a Západ zasadí silný úder ruským vojskům na okupovaných územích a dokonce by Rusko s těžkými ztrátami bylo nuceno stáhnout se z Ukrajiny, lidem by to prezentovali jako vítězství nad NATO. Řekli by, že ruská armáda s malými ztrátami (200-300 tisíc mrtvých, pro lid to není nic pro zachování vlasti) ubránila Putinovu moc.“
Kreml by hlásal, že Rusko na Ukrajině uspělo, přestože mu zrádci házeli klacky pod nohy. Vitalij Ginzburg dále uvádí, že o Prigožinově vzpouře věděl klíčový muž ruských tajných služeb generální tajemník Bezpečnostní rady Ruské federace Nikolaj Patrušev a jejím cílem byly čistky v armádním velení.
Něco se však zvrtlo, jak je pro Rusko typické, a žoldácké jednotky Vagnerovců vedené Jevgenijem Prigožinem dočasně ovládly dvě velká ruská města a pronikly až 200 kilometrů před Moskvu. A to bez sebemenšího odporu.
Ruští propagandisté po delším mlčení už zřejmě dostali noty, a melou cosi o geniální Putinově zdrženlivosti. Tak to určitě. Pro někoho je holt zbabělost zdrženlivost. Tomu však neodpovídá fakt, že Vagnerovci sestřelili šest armádních vrtulníků a jedno letadlo. Zahynulo přitom třináct ruských pilotů. Také Putinův úprk z Moskvy do Sankt Petěrburgu jaksi protiřečí pouze hranému divadlu. Tyhle nesmysly by neměly překvapovat, už dříve někteří „experti“ velebili „Stalinovu genialitu“, který prý nechal záměrně postoupit německou armádu na linii Sankt Petěrburg (tehdy Leningrad) – Moskva – Volgograd (Stalingrad), aby jí pak Rudá armáda mohla zasadit smrtící úder a vyhnat ze země.
Se zajímavou teorií přišel diskutující Tomáš Bydelský pod jedním článkem na iDNES.cz. Prý tento pokus o převrat v Rusku může být opakováním situace z roku 1973 z Chile, kde si generál Augusto Pinochet vyzkoušel armádní puč proti levičáckému prezidentu Salvadoru Allendemu nejdříve nanečisto, aby si otestoval pevnost jeho režimu, a při druhém pokusu naostro pak svrhl jeho socialistickou vládu. I to je možné.
Mně zajímají hlavně názory nezávislých Rusů, kteří svoji zemi dobře znají a ví, co je Putin zač. Tedy mafíán, vrah a válečný zločinec. Ty jsou pro mě důležité, nikoliv výkřiky zdejších expertů od počítače, kteří o Rusku vůbec nic neví, v životě tam nebyli, a jenom papouškují kremelskou propagandu. Já chci slyšet mínění samotných Rusů. Neříkám, že Vitalij Ginzburg má ve všem pravdu, ale o Rusku toho ví daleko víc, že zdejší blogeři a diskutující. Já v to počítám i sebe, to nebudu popírat.
Je také jasné, že Prigožin by na místě Putina nebyl žádným ternem. On sám je rovněž ruský nacionalista, není žádným bojovníkem za svobodu, ale vrahem a válečným zločincem, Takže kdyby on nahradil Putina, nebyla by to pro Ukrajinu pro civilizovanou Evropu žádná výhra.
Nejspíš to tedy vypadá tak, že cílem tohoto srandapuče byly změny ve velení ruské armády a odstranění Sergeje Šojgua z postu ministra obrany. V každém případě je poraženým také sám ruský prezident, který se zachoval jako strašpytel. Jaký to rozdíl proti jeho ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému, jenž i v čase velkého ruského ohrožení neopustil Kyjev. Také fakt, že desítky tisíc protivládních ozbrojenců postupovaly nerušeně stovky kilometrů k ruské metropoli, výrazně snížil Putinovu prestiž.
