Stalinův Sovětský svaz, příšerná bída, horší jak za cara

30. 11. 2023 19:40:12
Vřele doporučuji každému, kdo se chce seznámit se skutečnou realitou komunistického Ruska. Jedná se o vynikající knihu historičky Sheily Fitzpatrickové Každodenní stalinismus.

Toto skvělé dílo by se dalo stručně zhodnotit jako Sovětské Rusko ve třicátých letech dvacátého století v éře Stalina dosáhlo celkového kolapsu. Na straně 101 se píše, že v roce 1933 si průměrný ženatý dělník musel vystačit s méně než polovičním množstvím chleba a mouky a méně než dvěma třetinami cukru než jeho protějšek v Petrohradě na začátku 20. století. Lidem se nedostávalo tuků, mléka ani ovoce. Spotřeba masa a ryb byla v třicátých letech pětkrát menší než na přelomu 19. a 20. století. Inu, za cara na tom byli Rusové lépe než za Stalina.

O pár stránek dál se v kapitole Nedostatek dočteme, že v Penze spí před obchody tisíce vesničanů, kteří sem přijeli 200 kilometrů, aby si koupili chleba. „Ve frontě na chleba stojíme od půlnoci, a i když umíráš hlady, tak ti dají nanejvýš kilový bochník,“ napsala žena z kolchozu v Jaroslavli svému manželovi. Ano, v údajném ráji pracujících v SSSR se stály mnohahodinové fronty na tuto základní potravinu a ani nebylo jisté, že ji lidé dostanou. Často končili o hladu a umírali. A samozřejmě k dostání nebylo ani další zboží. například mléko, máslo, zelenina, o masu ani nemluvě. Dokonce i ryby v oblastech s rozvinutým rybolovem se nedaly koupit, protože jaksi nebyly. V obchodech chyběly i takové obyčejné věci, jako sůl, mýdlo a zápalky. Začátkem třicátých let se dokonce nedala sehnat ani vodka. Těžko se sháněly i oblečení, obuv a další spotřební zboží. V závodních jídelnách stáli dělníci nejen fronty na jídlo, ale také na příbory, protože i jich byl kritický nedostatek.

Problematické bylo také bydlení. Lidé nejčastěji bydleli v tzv. komunálních bytech. To znamená, že třeba čtyřčlenná rodina měla pro sebe jeden pokoj, v některých případech třeba o velikosti pouhých deseti metrů čtverečních. V takovém bytě žilo více rodin, kuchyně a sociální zařízení byly společné. Je jasné, že takové soužití vedlo k hádkám a psychickým poruchám. Ale to ještě nebylo tak hrozné. Téměř pětina obyvatel Magnitogorsku žila v roce 1938 v hliněných chatrčích s doškovými střechami napůl zapuštěných do země, čili v zemljankách. V některých hromadných ubytovnách připadaly na jednoho člověka dva metry čtvereční a lidé neměli ani vlastní postel, museli spát na směny.

Celkově byl stav sovětských měst v třicátých letech katastrofální, dal se charakterizovat asi takto zápach, špína a dezolátní stav všeho. Chyběly vodovody, kanalizace, ulice byly většinou nedlážděné, elektřina často nešla. Není divu, že v takovém prostředí bujely různé choroby, například malárie.

Zemi trápila i obrovská zločinnost, která měla až neskutečně bizarní podoby. Například v některých městech se na nádražích daly jízdenky na vlak koupit pouze prostřednictvím zločineckých gangů. To nevymyslíš. Jinak vraždy, loupeže, násilná napadení kolemjdoucích, hromadné bitky či opilecké rvačky se staly častým a trvalým koloritem života Sovětského svazu.

Takže když Stalin tehdy prohlásil, že se žije lépe a radostněji, tak lidé k tomu lakonicky dodávali, „Stalinovi.“ Přesně tak, komunistická vrchnost problémy většiny obyvatel neznala a ani se o ně nezajímala. Rudí papaláši žili v přepychových luxusních bytech, jezdili na přepychové chaty a nakupovali v obchodech určených jen pro vybrané soudruhy, kam normální smrtelníci neměli přístup, a kde samozřejmě byl dostatek všeho zboží. Jednou nějaký význačný sovětský umělec, který také patřil mezi ty vybrané, požádal o výstavbu chaty s jedenácti pokoji. No, na soudruhy v Kremlu to už bylo moc a povolili mu maximálně deset pokojů.

Knihu by Každodenní stalinismus by si měl každý přečíst, aby pochopil, že komunismus je bezpráví, bída a teror. Je dobře, že autorka staví na vzpomínkách obyčejných lidí a uvádí jejich konkrétní příběhy. Má to však háček. Tato kniha není momentálně k sehnání. Alespoň mně se jí zatím nepodařilo nikde dohledat. Musel jsem si ji tedy půjčit z naší Jihočeské vědecké knihovny. V knihovnách je běžně k dispozici. Stojí za to si ji půjčit a přečíst.

Autor: Jan Ziegler | čtvrtek 30.11.2023 19:40 | karma článku: 27.24 | přečteno: 615x

Další články blogera

Jan Ziegler

Macron není Daladier a proto volá k boji s Rusy, agresorům se neustupuje

Francouzský prezident Emmanuel Macron připustil, že Evropa může vyslat vojáky na Ukrajinu proti Rusku. To je moc dobře! Víme, jak kdysi jiný Francouz Daladier se zbaběle podvolil násilníkovi a byl z toho hrozný masakr.

27.2.2024 v 15:11 | Karma článku: 20.01 | Přečteno: 342 | Diskuse

Jan Ziegler

Zdeněk Štěpánek hrál Husa skvěle, k husitství byl ale kritický

Byl to opravdu pan herec. Vynikajícím způsobem ztvárnil stovky rolí. Nezapomenutelní jsou například jeho tragický Maršál z Bílé nemoci či komediální Mikuláš Dačický z Heslova z filmu Cech panen kutnohorských.

26.2.2024 v 12:26 | Karma článku: 18.15 | Přečteno: 305 | Diskuse

Jan Ziegler

Sehnat za komunistů kazeťák byl problém, pomohla teta řeznice

Za socíku se nekupovalo, ale shánělo, západní zboží bylo k dostání v tuzexu. V normálních obchodech jste třeba u radiokazeťáků museli mít velké štěstí nebo protekci. Já měl to druhé. Teta řeznice na malém městě byla k nezaplacení

23.2.2024 v 10:09 | Karma článku: 28.23 | Přečteno: 674 | Diskuse

Jan Ziegler

Otřesný únos mladé ženy, Rusko jde na ruku fanatickým islamistům

Šestadvacetiletá Seda Sulejmanovová utekla z rodného Čečenska před vnuceným sňatkem, který ji podle islámského práva domluvila rodina, do Sankt Petěrburgu. Odtud však byla násilím deportována zpět. Možná byla i zavražděna.

22.2.2024 v 13:00 | Karma článku: 35.76 | Přečteno: 5395 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Michael Laitman

Život uběhl jako sen

Ví člověk opravdu, co chce? Nikdy to neví. Zeptejte se starších lidí a oni vám to řeknou: „Nestačili jsme si ani uvědomit, jak jsme život prožili a co jsme v něm vlastně dělali. Naráz někam proklouzl.“

28.2.2024 v 4:52 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 71 | Diskuse

Tadeáš Firla

Co je kolaborace?

Když v době druhé světové války někdo omlouval zabíjení, genocidu civilních občanů nacisty, tak se tomu říkalo kolaborace. Nedokážu pochopit vyjádření premiéra Slovenska Fica. S tím se nedokážu srovnat.

27.2.2024 v 22:39 | Karma článku: 15.95 | Přečteno: 203 | Diskuse

Jan Lněnička

Odvody - konečně!

Konstruktivní návrh jak zařídit v případě ohrožení nebo války obvody. Plošné zavedení odvodů plánovalo Ministerstvo obrany již v roce 2015, poslanci se nějak nedohodli, nakonec to skončilo pouze u dobrovolných odvodů.

27.2.2024 v 19:49 | Karma článku: 21.92 | Přečteno: 355 | Diskuse

Miroslav Gruner

Jak velký je vlastně stupeň militarizace ruské a ukrajinské společnosti v této době?

V přepočtu na počet obyvatel má Ukrajina ve zbrani jen asi 2 - 3 násobek mužů než kolik byl mírový počet vojáků tehdejší České socialistické republiky před 35 roky, v době končící Studené války. A Rusko o 1/3 méně než my tehdy...

27.2.2024 v 16:02 | Karma článku: 14.04 | Přečteno: 389 | Diskuse

Tomáš Flaška

A proč Rusům a jejich příznivcům nenaservírovat jejich vlastní polívčičku?

Rusy dosazený gubernátor zabrané ukrajinské Záporožské oblasti Jevgenij Balický: „Vysídlili jsme velké množství rodin. Nebyl to snadný úkol. Deportovali jsme ty, kteří nějakým způsobem nepodporovali speciální vojenskou ...

27.2.2024 v 15:17 | Karma článku: 30.37 | Přečteno: 615 | Diskuse
Počet článků 3280 Celková karma 26.36 Průměrná čtenost 1819

Jsem publicista, žiji v Českých Budějovicích, mám rád historii i jižní Čechy. Jsem rád za rody vladařů z Rožmberka a knížat Schwarzenberských, které mají zásluhu na zvelebení této půvabné krajiny.

Kontakt: jan.ziegler@seznam.cz

Útok moukou byl podvod. Bendigovi hrozí trest, že úřady zaměstnal zbytečně

Zpěvák Jan Bendig se nestal obětí útoku moukou, jak sám všude rozhlašoval. Celou událost s „pachatelem“ ve skutečnosti...

Zemřela slovenská moderátorka, oblíbený byl její pořad, který pomáhal dětem

Zemřela moderátorka a logopedka slovenské dětské televizní stanice JOJko Lucia Palugyayová. Bylo jí 47 let. Na...

Bufet v Českém Krumlově se stal přes noc hitem. Zaujal řízkovým chlebíčkem

Fotografie chlebíčku na řízku obletěla na sociálních sítích během středečního dne téměř všechny skupiny. Tuto...

Jak uspokojit ženu? Odborníci vědí, jak na to. A za pokus to rozhodně stojí

„Přestože jsem po třicet let zkoumal ženskou psychiku, nejsem s to odpovědět na velkou, dosud nezodpovězenou otázku, co...

Prý vypadám jako chlap. Kritika na sítích mě ranila, přiznává Julia Robertsová

Julia Robertsová (56) je americká herečka a bývalá modelka, jejíž jméno a filmové role zná celý svět. Navzdory slávě se...