Brankář ležel, a my nad Rusy vyhráli

To už je dávno, v roce 1978 se hrál v Brně mezinárodní žákovský turnaj v házené, zúčastnilo se ho i družstvo z ruské Voroněže. Tenkrát bývaly sportovní zápasy s Rusy obecně vyhrocené.

A ne jinak tomu bylo i v našem případě. Naše školní družstvo hrálo mezinárodní turnaj, a ve finále právě s Voroněží. Zápas byl vyrovnaný před koncem 9:9, já trefil technickou střelou tyčku, protiútok Rusů, náš brankář skvěle vyrazil. Znovu náš útok a teď to přišlo. Náš pivot tvrdě vypálil, trefil brankáře do hlavy, ten spadl, míč se odrazem dostal ke mně, no a já bez problémů zavěsil. Zápas skončil 10:9 pro nás. Byla to velká radost. Porazit Rusy, to bylo něco. Z hlediska pravidel byl můj gól naprosto regulérní, rozhodčí nepřerušil hru a já dal branku. Žádná pravidla nebyla porušena.

Také už řekli někteří lidé, že jsem ten balón měl zahodit. No, za prvé, všechno se seběhlo strašně rychle, a já si hned neuvědomil, co se vlastně stalo. Chtěli jsme vyhrát a já rychle vystřelil, to bylo vše. S tím fair play je to totiž vždycky těžké. Kdysi jsem četl životopisnou knihu našeho bývalého výborného fotbalového brankáře Ivo Viktora a ten popisoval podobnou situaci v ligovém zápase jeho Dukly Praha se Spartakem Trnava. Dlouho 0:0, na konci písknul rozhodčí spornou penaltu pro Trnavu, šel kopat Jožko Adamec. Bezpečně překonal Viktora, Trnava vyhrála, a ten mu pak řekl, co si o této „desítce“ myslí. Načež špičkový slovenský útočník odpověděl: „Jindy zase rozhodčí nařídil takovou penaltu proti nám, a tak jsem jí dát musel.“

Já si také vzpomínám, že v tom samém roce se hrálo v Praze mistrovství světa v hokeji a v rozhodujícím zápase nás SSSR porazil 3:1, přičemž našim stačilo prohrát o gól. A oni ten důležitý gól dali, jenomže brankář sborné Treťjak jej zapřel. A jak říkám, tehdy byla obecně vyhrocená protiruská nálada. Otec jednoho ze spoluhráčů, takový razantní antikomunista, nám velmi kladl na srdce, „kluci, můžete prohrát s kým chcete, ale těm rusákům to musíte natřít.“

Čistě teoretická úvaha. Kdyby se mohl vrátit čas, tak, jak bych se zachoval v takové situaci? Vím to bezpečně, úplně stejně, nemám s tím problém.