rýmička ounly: "Následovalo drancování a plenění celých Čech nepřátelskými armádami, konfiskace velké části šlechtických panství, které připadly cizí, většinou německé šlechtě, případně českým vlastizrádcům jako byl Albrecht z Valdštejna, poté přišlo utužení nevolnictví, násilná rekatolizace, která vedla k útěku statisíců Čechů, kteří nechtěli změnit víru, do ciziny a pokus o germanizaci Čechů."

Neštěstí se konalo, neboť prohráli všichni.

Je zbytečné hledat hlubší příčiny a případně zkoumat následky exekucí.

Jinými slovy: Bílá hora byla pouze spravedlivé zúčtování se zrádci a žádná poroba národa, jak psal Jirásek, se nekonala. O to závažnější je skutečnost, že sdělovací prostředky stále mluví o nějaké porobě !!!

V současné době už sdělovací prostředky o porobě moc nemluví.

Žádná národní poroba po Bílé hoře se nekonala. Ta je jen v dutých hlavách.

Proces se vzbouřenci rozhodně spravedlivý nebyl. Jako vždy, velkou roli hrály známosti, úplatky, také osobní sympatie či vyřizování starých sporů.

Čím se provinil třeba Diviš Černín z Chudenic. Vzbouřence pustil do Hradu jen na rozkaz svého nadřízeného, Adama ze Šternberka.

Ale nějakého chytráka - nejspíš Lamormaina, napadlo, že je nutné popravit i jednoho katolíka. Tak se našel obětní beránek.

Většina popravených byli měšťané a to rozhodně nebyli předáci povstání.

Zabíjeli se ve jménu Boha a Ježíše Krista, ale jako obvykle šlo o moc a o peníze.

Ano, byl to amatérismus a nejednotnost českých stavů, ale velkou roli hrály objektivní podmínky:

1. geografická poloha nás vystavovala přílišnému riziku uprostřed katolického teritoria,

2. Nizozemské stavy a měšťastvo byly také nepříliš jednotné, ale měl mnohem větší ekonomickou sílu.

Nějak nejsou vysvětleny hlubší příčiny Bílé Hory - jsou popsány spíše jen průvodní jevy - jaký je však její půdorys - např. oslabení vlivu panovníka, větší klid na práci ceske šlechty a její emancopace, náboženské rozpory, jiný přístup k politice apod ... proč došlo k exekuci povstalců, vnější vlivy - Turci apod.

Hlavní je nejspíš boj o budoucí koncepci státu. Stavovský stát, nebo Absolutismus. Náboženská otázka postupně ustupovala do pozadí.

Díky - a ten zviditelneny absolutismus vzešel z čeho? Z vetsiho vnímání svobod verzus centrální řízení panovnikem třeba i pod vnějšími vlivy? Vždyť ta společenská struktura je víceméně stále stejná jen se to přejmenovává a natira na různé odstíny ... někde musela byt nějaká nerovnováha ze došlo k 30. létě válce kdy se to vsechno mydlilo navzajem at uz pod ruznymi plastiky ten real musel byt ale nekde celkem jednoduchy (nspr. disproporce mezi potřebami společnosti a tempem elit tomu dostát ) ...dalo by se to brát i jako vlna proti stávajícími establismrntu apod.? Vždyť třeba Rudolf Ii byl asi přece jen již postižen degeneraci elit (není myšleno jen geneticky - ale ze uz ztrácely kontaktní s realitou) a pak nějaká vlna ze spodu jako věc zkoušky celkem k věci. Ten absolutismus mohl třeba pramenit i z té potřeby se sjednotit vůči ohrožení z vnějšku což jsou treba ti Turci před Vídni (a jejich absolutismus turecky) plus treba bourlivy ekonomicky rozvoj s potrebami preskupit establisment ... ale stejně politická poprava jestli šla již tehdy do módy??? ... viz. dále pak Francouzska revoluce ... VRSR ... a 20. stol... apod.

Ano, turecké nebezpečí bylo také důvodem, proč Habsburkové usilovali o centralizaci. Navíc měli svůj vzor ve Španělsku. Rovněž ve Francii se prosadil absolutismus.

V mnohém s vámi souhlasím. Třistaletý útlak národa po Bílé Hoře nenastal a charakterizovat pobělohorskou éru jako dobu temna je přehnané. Zase bych to ale netlačil tak fest opačným směrem. Třicetiletá válka byla tragická, stejně jako osudy mnohých lidí po Bílé Hoře. Baroko je dobou rozkvětu především z dnešního pohledu. Jak to vnímali tehdejší lidé, o tom se můžeme jen dohadovat. Nicméně karmu jsem dal.

Teď jsem zhlédl on-line vernisáž výstavy "1620. Cesta na Horu" v Národním muzeu. Myslím, že bude zajímavé výstavu zhlédnout, až to bude možné.

A také takhle

https://www.info.cz/zpravodajstvi/cesko/po-bile-hore-zadna-doba-temna-nenastala-koldinska

Ještě takhle

https://ziegler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=760523

Klasická ukázka jak to dopadne, když si křesťané dávají navzájem po hubě.

Největším neštěstím lidstva je tvrdohlavé lpění na nějaké ideologii.

Tu špatnou ideologii si račte doplnit podle momentální politické nebo náboženské orientace.

Takže po komunismu koblihismus?

Výborně.

Zasloužená karma

Velmi zajímavé.

Pro mne je nepochopitelné, jak ten Fridrich mohl přijmout to zvolení českým králem. Jemu muselo být jasné, že to nebylo po právu. A taky mu muselo být jasné, že anglický král (byť tchán) ho nepodpoří proti právoplatnému vladaři.

Za vším hledejte ženu. Friedrich byl tak trochu pod pantoflem. A taky hodně naivní.

Ale právě ona musela vědět, že to papá král anglický neschvaluje. Asi mu Béďovi ruplo v bedně.

Souhlasil bych s tim,že stavovské povstání bylo velmi neprofesionální.Ani já bych neviděl v Bílé hoře tragédii,byla to bitva v rámci války mezi protestanty a katoliky,nikoliv mezi Čechy a Němci,nicméně někteří habsburští monarchové,včetně Ferdinanda II,se chovali dost arogantně,to bylo špatně.Bědovat bychom spíše měli nad výsledky voleb v USA.

Spousta nesmyslů. Samozřejmě že se konalo neštěstí.

1. Statisíce lidí muselo emigrovat, udává se kolem 150 - 200 tis. lidí a to jen kvůli víře. Protestanti, členové Jednoty bratrské a další, protože povolena byla jen jedna víra a to katolická. Odešli Komenský, Hollar a další....

2. Následovala Třicetiletá válka, kvůli Habsburkům padly další statisíce lidí, vesnice byly opuštěny, města zbídačena. Udává se, že České země přišly celkově o třetinu populace..

3. Došlo k utužení nevolnictví, zvýšila se robota až na tři dny v týdnu pro poddané.

4. Zavládl tuhý absolutismus, Ferdinand II. ziskal neomezenou moc.

5. České království se po vydání Obnoveného zřízení zemského stalo jen kolonií Habsburské říše, do té doby české stavy volily panovníka, od té doby jsme již na to neměli vliv....

A tak by se dalo pokračovat dál.... prostě 17. století bylo pro České země jedno z nejhorších období.....a nic na tom nezmění, že někde postavili hezký kostel.... nacisti postavili dálnice, komunisti třeba u nás metro a přesto to je doba, kterou už nikdo nechce zažít....

A myslíte,že když by zvítězili protestanti,že by vládli humanističtěji?Žádná doba není ideální,ani dnešní.

Na kdyby se nehraje.... já jen napsal historická fakta....

Nic proti,já netvrdim,že Habsburkové byli ideální,ale taková byla doba,byla prodchnuta náboženským fanatismem,nu a ten byl oboustranný.Vezměte si Bohuslava Balbína,jezuitu,tedy silného katolika,a přitom vlastence.Mohl by zůstat v českých zemích,pokud by zvítězili stavové podporováni Sasy?

Proč by ne? Stavové měli v zásadě dva požadavky. Zachování Rudolfova majestátu, tedy svobodu vyznání. A stavovské uspořádání, tedy větší moc v rukou zemského sněmu. Naproti tomu Ferdinand II. byl fanatický katolík toužící po absolutní moci.....

Já Ferdinanda II.nehájim,i když jsem o něm četl,že osobně nebyl zlý,ale moc rozumu nepobral,mě šlo spíše o celé období,nu a nemůžeme říci,že Rakousko-Uhersko,byť de iure vzniklo r.1868 bylo špatným uskupením,o aroganci některých habsurkých monarchů jsem se zmínil.

dnes jsem četl že odešlo 500tis obyvatel = 1/5

Některé prameny udávají i ten půl milion....to je řekl bych víc emigrantů než kvůli komunistům.

Omluva za ten mínus....

Souhlasim, ze 17. st. bylo jedno z nejhorsich obdobi, ale pak prislo stoleti osmnacte, v nem Marie Terezie a jeji syn Josef II a to bylo v dejinach Cech a Moravy spolu se stoletim devatenactym snad nejlepsi.

17 století je charakterizováno barokní kulturou, utvářením základů moderní filosofie a vědy. Z hlediska vývoje vědy je možné mluvit o velkém století. Byly vynalezeny první vědecké měřicí přístroje, což bylo umožněno pokrokem některých výrobních odvětví, zdokonalily se výzkumné postupy nadšených badatelů . . Priority výzkumných zájmů té doby sahají od poznání povahy světla, přes nebeskou mechaniku až po objevení mikrosvěta .Evropská chemie v 16. století a na počátku 17. století spadá do vrcholného období alchymie. Toto období však bývá také nazýváno lékařská chemie.

Jistě byste mohl uvést ty barokní vědce jmenovitě protože všichni byli jen rakouští katolíci.

No a?To přece nesnižuje jejich přínos?Co třeba čeští barokní malíři?Nikdo netvrdí,že to byla doba blahobytu,ale pomlouvat baroko jenom proto,že to bylo období rekatolizace,jež v řadě případů probíhala násilně,je irelevantní,a nedovolili si to ani soudruzi.

Tak ta filozofie a věda v 17 století se týká především západní Evropy. U nás Boblig pálil čarodějnice.

Čardějnice se pálily v celé Evropě, u nás byla v roce 1654 obnovena nyní Karlo-Ferdinandova univerzita, na které působili významní vzdělanci i čeští.

Ano. Smutné ale je, že na západ od nás pálení čarodějnic vrcholilo v 16 století a do poloviny století 17 - především ze strany protestantů, zatímco u nás vládla relativní tolerance. Ty procesy u nás v letech 1679-1696 jsou ostudné svou délkou, nikdo to nedokázal zastavit. V takové Anglii či Nizozemí byli v té době už jinde.

Ale nebyli, čarodějnické procesy v Salemu, tedy v britské kolonii, začaly roku 1692.

A nebyly to právě tyto objevy, které barokní éru naprosto destruovaly?

To osmnácté století také nebylo šťastné. Války s Pruskem, série neúrodných let vrcholící hladomorem. Právě doba Marie Terezie, nikoli Bílá Hora, znamenala ztrátu samostatnosti. Josef II zaváděl reformy až překotně. Je tedy fakt, že ztráta Slezska znamenala v důsledku počátek hospodářského vzestupu Čech a Moravy. Začalo také Národní obrození.

Jako relativně příznivou dobu bych viděl až 19 století po skončení válek s Napoleonem.

Přesně tak

Nikdy neni vse pozitivni pane Merunko. Zapominate, ze prave za vlada Marie Terezie prinesla to nejdulezitejsi, "Zakon o povinne skolne dochazce". Prave zaklad vseobecne vzdelanosti prinesl to co nazyvame narodni obrozeni. Pravda prisly valka a hladomor zapricinene prirodnimi, ale nic srovnatelneho s dobou tricetilete valky. Ta postihla nejen nas, ale i severni Nemecko, radeni svedskych vojaku bylo povestne, cele vesnice zmizely i s lidmi a jejich dobytkem. nic srovnatelneho v pisemnych zaznamech celych nasich dejin.

Pane Lanciku, za Marie Terezie zažily naše země otřesný hladomor a vybrakovanou státní kasu.

Třicetiletá válka by vypukla i bez Bílé Hory. Katolíci a protestanti byli rozhodnutí si rozparcelovat Evropu i bez téhle celkem bezvýznamné vojenské šarvátky a žoldnéřská vojska vraždila a okrádala civilní obyvatelstvo na obou stranách. A naše země na tom byly, z hlediska své polohy, patrně nejhůř. Jiná věc byla císařova mstivost, poprava vzbouřenců, státní bankrot a násilná rekatolizace, my se na to ovšem díváme dnešníma očima. Utužování nevolnictví bylo jen výsledkem vybití obyvatelstva a bylo by stejné, i kdyby zvítězili protestanti. Problém při našem hodnocení je v tom, že si, vzhledem k Jednotě Bratrské, ostatní protestanty tehdejší doby příliš idealizujeme . Vidíme v nich něco jako křížence mezi Husem, Komenským a Masarykem, jenže byli to stejní fanatici, jako katolíci. Rozdíl byl v tom, že katolíci upalovali kacíře a protestanti čarodějnice.

Upřesňuji, ve větší míře upalovali.

Tak především zásada cuis regio, eius religio, tedy čí zem, toho víra výmyslem protestantů. Oni ji rovněž uskutečňovali ve svých zemích, kde vládli. A v 17. století v 18. století se prosazovala běžně. Za Třicetiletou válku a devastaci českých zemí jsou zodpovědní protestanti, kteří ji vyprovokovali. Byla to protestantská vojska saská, švédská a dánská, která ničila české země.

17. století nelze posuzovat současnými měřítky. Lidská práva v tehdejším pojetí neexistovala.

Po skončení Třicetileté války zažívaly české země hospodářský a společenský rozkvět. Nejen , že se stavěly kostely, ale vycházela i kvalitní česká literatura, byla obnovena pražská univerzita, kterou husté zničili atd.

Doba husitská, která zdevastovala zničila české země, měla pro ně daleko horší dopad než doba pobělohorská.

Absolutismus nebyl v té době zase tak špatnou formou vlády. Víme jak dopadla vláda stavů v sousedním Polsku, tamní šlechtická republika skončila zánikem země.

Ale zásada cuius regio,eius religio,uplatňovaná po šmalkadské válce,byla v té době rozumným řešením,možná by to mělo platit i dnes.Pokud jde o husitství,hlavně devastovali radikální husité.Kališnici se s katoliky smířili.