Foto

Je to smutné, ale je to tak. Za něco může povaha, ale za hodně může výchova a vedení. Rusové jsou vedeni k tomu si myslet, že jsou něco víc, něco výjimečného, někdo, kdo si může všechno dovolit. Pomalu ale jistě se vyčleňují a vyřazují z lidské společnosti.

Vašek

Máte pravdu. Ale ono se stačí podívat na dovolené v zahraničí u moře jak se chovají. Jak na pláži,nebo v restauracích, či v hotelech. Prostě stylem "my jsme někdo a můžeme všechno". Karma

Foto

A nejen tam. Když ještě jezdili k nám, já bych o nich mohl napsat knihu. Prostě svoloč.

Foto

Karma za realistický popis situace. Žel, je to tak...

Byl žil jeden špičkový technik v papírnách ve Větřní. A pro svou vysokou odbornost a píli se mu dostalo té cti, že byl vybrán jako hlavní technik dohlížející na stavbu papírny v ruské části SSSR.

Sovětští občané v místě si ho velmi považovali. Byl cizinec, měl přístup k tvrdé měně i zahraničnímu zboží a vědomostmi je všechny strčil do kapsy.

Někdy před dokončením své mise přijal jejich pozvání na pijatiku.

Po pár krabičkách cigaret s filtrem a pár lahvích vodky se ti dobří lidé osmělili a optali se ho:

"Tavárišč, co říkáš na to, že se smíš podílet na stavbě největší a nejmodernější papírny na světě?"

Zarazilo ho to. Ale že byl zvyklý jim vše opravovat, vysvětlovat a oni se mu za to klaněli, i tentokrát je opravil:

"Víte, ta technologie není nejnovější, třeba u nás na ni jedeme už třicet let a největší ta fabrika taky není, na západě jsou i třikrát větší."

Zbrunátněli. Vynadali mu do fašistů, imperialistů, zmlátili ho a vyhodili na mráz.

Druhý den byl naší stranou okamžitě odvolán a odvezen domů, protože KGB vyhrožovala, že ho budou soudit jako diverzanta socialistického hospodářství Sovětského svazu.

Co z toho plyne? Že ruský člověk i s třemi promile v žíle, v noci a mrazu není líný si dojít 8 kilometrů na služebnu KGB.

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS