Izraeli nemá nikdo právo diktovat, kde má mít hlavní město

České školní atlasy nesmí označovat Jeruzalém jako hlavní město Izraele, rozhodlo o tom ministerstvo školství. Toto starobylé město však bylo metropolí židovského státu už v době, kdy o žádné Palestině nikdo nevěděl.

Článek Palestinský boj o český atlas v pondělní MF DNES mě pořádně rozčílil. V jednom školním atlase byl uveden jako hlavní město Izraele Jeruzalém, palestinské velvyslanectví si stěžovalo (nepochopím, proč má neexistující stát u nás ambasádu), naše ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se podělalo, a nařídilo, že ve školních atlasech schválených pro výuku na školách musí být jako metropole židovského státu uveden Tel-Aviv. To je špatné a nehorázné. Jeruzalém se stal hlavním městem židovského státu již kolem roku 1000 před Kristem za krále Davida. Jeho syn Šalamoun v něm nechal vystavět chrám, nejposvátnější místo judaismu. O žádných muslimech a Palestincích nebylo v té době vidu ani slechu.

Je tedy jasné, že po vzniku Izraele v roce 1948 se stal Jeruzalém jeho metropolí. A v roce 1981 pak včetně východní části nedělitelným hlavním městem. Arabové ztratili nárok na Jeruzalém z mnoha důvodů, především agresívní válkou proti Izraeli hned po jeho vyhlášení, kdy Jordánsko okupovalo území určené arabskému státu včetně východního Jeruzaléma. Ten pak osvobodila izraelská armáda v roce 1967 za tzv. šestidenní války. Arabové až do té doby nedovolovali Židům přístup na jejich posvátné místo Zeď nářků. To je velký rozdíl proti židovskému státu, který ponechává Židům, křesťanům a muslimům náboženskou svobodu. Palestinci se také teroristickými útoky proti Izraelcům vylučují ze společnosti civilizovaných lidí a tím pádem ztrácejí právo i na vlastní stát.

Izrael deklaruje jako své hlavní město Jeruzalém a v něm také sídlí jeho parlament – Kneset, vláda i prezident. Takže je to hlavní město. To je stejné, jako kdyby nám někdo z cizích zemí nařizoval, že hlavním městem Česka má být Brno a nikoliv Praha.