Polská květnová ústava – první moderní v Evropě
Polsko se v 18. století nacházelo v čím dál tím větším úpadku. Mluvilo se o něm jako o nemocném muži Evropy. Postupně ztrácelo svoji samostatnost a do jeho vnitřních záležitostí bezohledně zasahovaly sousední země Rakousko, Prusko a hlavně carské Rusko. Volby polských králů se neobešly bez přítomnosti ruských vojsk v okolí Varšavy a ve skutečnosti je řídil ruský vyslanec u polského královského dvora, který dokázal prosadit zvolení toho panovníka, jehož předem určil car. V případě nutnosti neváhali Rusové sáhnout i k zastrašovacím prostředkům, jako únosům zástupců protiruských opozičních kruhů. Hlavní záminkou pro vměšování se do polských záležitostí byla údajně ochrana náboženských menšin, protestantů ze strany Pruska a pravoslavných ze strany Ruska.
Polský král zvolený v roce 1764 Stanislav II. August Poniatowski se snažil provádět potřebné vnitřní reformy, které však byly blokovány opozicí. V roce 1772 se pak odehrálo první dělení Polska, při kterém si část jeho území rozdělily Rusko, Prusko a Rakousko.
Přesto se v roce 1791 podařilo prosadit přelomovou ústavu, která měla skoncovat s šlechtickou republikou a změnit Polsko v moderní konstituční monarchii. Za její hlavní tvůrce jsou považování král Stanislav II. August a dva klíčoví reformní politici, Ignacy Potocki z předního polského šlechtického rodu Potockich a vlastenecký kněz, vědec a rektor krakovské univerzity Hugo Kołłątaj.
Země se především měla změnit z volebního v dědičné království. To znamená, že by panovníci přestali být voleni šlechtickým shromážděním a nastupovali by na trůn dědičně. Ten měl po smrti současného vládce Stanislava přejít na saskou dynastii Wettinů. To by současně znemožnilo vnější zásahy do osoby krále z ciziny. Klíčovým bylo také odstranění zásady Liberum veto, které bylo ve všech zastupitelských sborech nahrazeno většinovým hlasováním. To znamená, že o projednávaných záležitostech rozhodovala hlasováním prostá většina. Dosud to tak nebylo, poněvadž v Polsku platila zásada, že ve všech sejmech a sejmících, které držely v polském království a litevském velkovévodství zákonodárnou moc, musela být všechna usnesení přijata jednohlasně, to znamená, že všichni zastupitelé museli být pro a nikdo nesměl hlasovat proti. I jediný nesouhlas zabránil schválení návrhu. To ovšem už jaksi nebyla demokracie, ale spíše anarchie, která bránila normálnímu fungování státu. Centrální zákonodárství nyní spadalo do výlučné kompetence Ústředního celostátního sejmu, jehož poslance volili zástupci regionálních sejmů a sejmíků. Ze sejmíků a sejmů byli dále vyloučení nemajetní šlechtici a tím tak podlomena moc magnátských klik, které si ve volbách kupovaly jejich hlasy.
Ústava také deklarovala oddělení moci zákonodárné, výkonné a soudní, tak, jak je tomu v moderních demokratických státech. Základní zákon země zřizoval nejvyšší výkonný státní orgán Stráž práva, jemuž předsedal král a dále jej tvořili polský primas a zároveň hnězdenský arcibiskup, pět panovníkem jmenovaných ministrů a maršálek (předseda) Sejmu. Konstituce dále zavedla politickou rovnost mezi měšťany a šlechtou a státní ochranu sedláků, čímž omezila nevolnictví. Konstituce také potvrdila dominující postavení římskokatolické církve jako státní konfese, nicméně pro ostatní vyznání garantovala náboženskou svobodu.
Bohužel, ústava sice posouvala polsko-litevskou unii mezi moderně spravované země, ale logicky vzbudila nenávist v Rusku a Prusku, jež si nepřály silné Polsko. Napomohli jim v tom i domácí zrádci, kteří odmítali ústavu a v květnu 1792 se spojily v tzv. Targovickou konfederaci. Ta se obrátila o pomoc k ruské carevně Kateřině II., která v zájmu „ochrany tradičních polských práv“ vyhověla. Do země vpadlo ruské vojsko, jemuž slabší polské síly nedokázaly čelit. Květnová ústava tak byla po necelých 19 měsících Sejmem odvolána a přestala platit v roce 1793.
Ve stejném roce se konalo druhé dělení Polska, následovalo neúspěšné polské povstání vedené generálem Tadeuszem Kościuszkem a jeho důsledkem pak bylo třetí a závěrečné dělení Polska, po němž tato země přestala existovat.
Květnová ústava měla své nedostatky, když zachovala rozdělení společnosti na stavy a nezrušila nevolnictví, přesto ji lze považovat za první moderní základní zákon v Evropě a druhý (po USA v roce 1787) na světě. Ona garantovala právní stát a zaručovala rovnost před zákonem a právo na spravedlivý proces každému občanovi. To, co my považujeme za samozřejmé, bylo v té době ve světě s výjimkou USA, Velké Británie a Francie nemyslitelné. Tato polská ústava sice trvala relativně krátce, přesto však byla důležitým krokem k moderní společnosti, ve které byla zákonodárná, výkonná a soudní moc odňata šlechtě a nadále zajišťována samotným státem.
Jan Ziegler
Československo se mělo v roce 1938 bránit německé agresi
Měli jsme tenkrát válčit či bylo správné ustoupit? Zastánci odporu argumentují zachováním si páteře, odpůrci nemožnosti účinné obrany. Je ovšem možné, že naše kapitulace zabránila ve svržení Hitlera.
Jan Ziegler
Je povinností Čechů přijít v případě ruské agrese Pobaltí na pomoc
Už jen z toho důvodu, že nás k tomu zavazují spojenecké smlouvy v rámci NATO. Putin si počíná v Pobaltí stejně jako kdysi Hitler v Československu. Rovnítkem je zneužívání národnostních menšin.
Jan Ziegler
Beneš zradil a podpořil „chcimíry“, když navrhl odstoupení čs. území Německu
Technicky vzato, velezrada jako vyšitá. Prezident republiky vyslal už v polovině září 1938 svého emisara do Paříže s nabídkou předání asi 6000 km2 čs. pohraničí. Stalo se tak bez souhlasu vlády a parlamentu.
Jan Ziegler
Ruský sport je jedna velká špína, kriminálníci, doping a podvody
V ruských sportovních soutěžích nyní startují delikventi, kteří utekli ze svých zemí před zákonem a vězením. A ani nepřekvapuje, že Rusové měli uplácet bývalého šéfa biatlonu, který jim za to kryl doping.
Jan Ziegler
Soudružko Konečná, za komunistů bylo cestování šíleně drahé a obtížné
Šéfka KSČM v zoufalství hází opravdové „perly“, které jsou k smíchu a pláči zároveň. Tak nedávno politovala na sociální síti X mladé, že sice mohou cestovat, ale jen když na to mají.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Zavolíme! Kandidáti do eurovoleb se utkají v debatě vysílané i studentům škol
Šest kandidátů pro volby do Evropského parlamentu přijalo účast v debatě Zavolíme!, která bude...
Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině
Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...
Světlušky mění válčení ve městech. Nové drony snížily počet padlých Izraelců
Premium Jen několik decimetrů velký přístroj může znamenat revoluci městské války: minivrtulník, který...
Dva ruští vojáci se doznali k trojnásobné vraždě na Ukrajině
V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 3316
- Celková karma 26,53
- Průměrná čtenost 1810x
Kontakt: jan.ziegler@seznam.cz