Stalin zakázal Litvě a Lotyšsku poskytovat Židům azyl
Ve své výborné knize Černá zem s podtitulem Holokaust historie a varování o tom píše špičkový americký historik Timothy Snyder. Historický exkurs nikdy neuškodí a profesor prestižní Yaleovy univerzity Snyder patří k nejlepším znalcům holokaustu v současnosti.
Žádný rozumný člověk nebude obhajovat cílené vyhlazování Židů nacisty za II. světové války. Podle knihy Dějiny pobaltských zemí autorů Luboše Švece, Vladimíra Macury a Pavla Štola bylo do října 1941 v Litvě zavražděno na 80 000, v Lotyšsku na 30 000 a v Estonsku na 400 Židů. Tyto vraždy měly na svědomí zvláštní oddíly SS a SD Einsatzgruppen za pomoci místních kolaborantů.
Jenomže svůj podíl viny na těchto zločinech má i Stalinův Sovětský svaz, který jej nacistům hodně umožnil.
Meziválečná Litva pod vedením konzervativního prezidenta Antanase Smetony byla sice autoritářským státem, ale nikoliv antisemitským. Sám Smetona ostře vystupoval proti rasové a náboženské nesnášenlivosti a byl rozhodným odpůrcem německého nacismu. Jeho extremističtí odpůrci jej označovali za „židovského krále“. Za jeho dvacetileté éry nebyl v Litvě zabit kvůli svému původu jediný Žid. Došlo pouze k jediné věští antisemitské násilnosti, jejíž organizátoři však byli zatčeni a odsouzeni do vězení.
Od roku 1933 Litva přijímala židovské uprchlíky z nacistického Německa. V září 1939 po napadení Polska vyhnali Němci asi 1500 Židů z města Suwalki na litevských hranicích. Litevci je na svém území přivítali a postarali se o ně. Jen v letech 1938 až 1939 uprchlo do Litvy 23 000 Židů z Německa a SSSR. Židé totiž utíkali i ze Stalinovy říše, pravda, ne kvůli svému původu, ale protože jim komunisté jako kapitalistům uloupili jejich majetky. Sionisté, kteří houfně emigrovali ze Sovětského svazu kvůli obavám z pronásledování, považovali Litvu ze bezpečné místo. A stejně tak ortodoxní Židé.
Ve stejné době v Lotyšsku na tom byli Židé možná ještě lépe než v sousední Litvě. I v Rize vládl autoritářský režim prezidenta Kárlise Ulmanise, který však rovněž nebyl antisemitský a ani rasistický. Ulmanis respektoval mnohonárodnostní různost své země jako danou. A též Lotyši poskytovali Židům prchajícím z Německa před nacisty azyl. V lotyšských vládách byli místní Židé i ministry.
Židé nebyli utiskování ani v nejmenší pobaltské zemi Estonsku. Jejich zdejší pětitisícová populace však byla poměrně malá.
Zásadní změna nastala v roce 1940, kdy pobaltské republiky Litvu, Lotyšsko a Estonsko okupoval SSSR. Stalin si však už v roce 1939 vynutil rozmístění jednotek Rudé armády v Pobaltí a zakázal tamním vládám přijímat židovské uprchlíky z Německa. Uzavřel totiž s Hitlerem tzv. smlouvu o neútočení, a sám do Třetí říše vydával antinacisty, kteří u něj hledali ochranu, a na problémech s Německem neměl zájem. Přátelství s Hitlerem pro něj bylo důležitější než osud Židů. Sovětští okupanti také velmi rychle vyvlastnili pobaltské židovské podnikatele.
Sověti zahájili v Pobaltí brutální represe jejichž obětí se v letech 1940 – 41 stalo 135 000 Litevců, 35 000 Lotyšů a 60 000 Estonců. V červnu jednačtyřicátého roku pak Moskva připravila masové deportace obyvatel Pobaltí, kdy měly být na Sibiř a do dalších nehostinných oblastí SSSR násilím převezeny desítky tisíc lidí.
Pro Židy měl tragický dopad přístup Sovětů k pobaltským elitám, které nad nimi držely ochrannou ruku. Ty nechal Kreml zlikvidovat. Zčásti je vyvraždil, zčásti uvěznil v koncentračních táborech – gulazích a zčásti přinutil k emigraci. A místo nich dosadil k moci spodinu, která jde jednou s komunisty, podruhé s nacisty atd. Mezi ní byli i místní antisemité, které předchozí vládcové Litvy, Lotyšska a Estonska drželi na uzdě a většinou v ilegalitě. Židy tak neměl kdo chránit. Toho samozřejmě využili po okupaci Pobaltí v létě 1941 i němečtí nacisté. Do svých služeb převzali mnoho bývalých sovětských milicionářů (mnozí z nich měli předtím komunistické legitimace) a mezi nimi i příslušníky místní ruské menšiny. Němci z nich udělali svoje policisty, kterým řekli, „sloužili jste rudým a svoje hříchy musíte nyní napravit.“ A jednou z možností „pokání“ byla i aktivní účast na holokaustu a masovém vraždění Židů.
Ano, vinni na této hrůze jsou samozřejmě hlavně nacisté, ale spolupodíl na těchto zločinech mají i Sověti, kteří Němcům připravili terén a usnadnili jim tak „konečné řešení“ židovské otázky.
Jan Ziegler
Československo se mělo v roce 1938 bránit německé agresi
Měli jsme tenkrát válčit či bylo správné ustoupit? Zastánci odporu argumentují zachováním si páteře, odpůrci nemožnosti účinné obrany. Je ovšem možné, že naše kapitulace zabránila ve svržení Hitlera.
Jan Ziegler
Je povinností Čechů přijít v případě ruské agrese Pobaltí na pomoc
Už jen z toho důvodu, že nás k tomu zavazují spojenecké smlouvy v rámci NATO. Putin si počíná v Pobaltí stejně jako kdysi Hitler v Československu. Rovnítkem je zneužívání národnostních menšin.
Jan Ziegler
Beneš zradil a podpořil „chcimíry“, když navrhl odstoupení čs. území Německu
Technicky vzato, velezrada jako vyšitá. Prezident republiky vyslal už v polovině září 1938 svého emisara do Paříže s nabídkou předání asi 6000 km2 čs. pohraničí. Stalo se tak bez souhlasu vlády a parlamentu.
Jan Ziegler
Ruský sport je jedna velká špína, kriminálníci, doping a podvody
V ruských sportovních soutěžích nyní startují delikventi, kteří utekli ze svých zemí před zákonem a vězením. A ani nepřekvapuje, že Rusové měli uplácet bývalého šéfa biatlonu, který jim za to kryl doping.
Jan Ziegler
Soudružko Konečná, za komunistů bylo cestování šíleně drahé a obtížné
Šéfka KSČM v zoufalství hází opravdové „perly“, které jsou k smíchu a pláči zároveň. Tak nedávno politovala na sociální síti X mladé, že sice mohou cestovat, ale jen když na to mají.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Nejsem nominována na eurokomisaře, řekla v debatě pro studenty Nerudová
Přímý přenos Šest kandidátů pro volby do Evropského parlamentu přijalo účast v debatě Zavolíme!, která je...
Tohle je nenávist, řekl o protestech za Gazu Trump. Kampus stále nevyklidili
Kolumbijská univerzita v New Yorku odložila ultimátum, podle něhož měli protestující propalestinští...
Byl na vozíku, po výměně kyčlí běhá, trénuje na maraton. Pomáhá mu konopí
Jakub Kryšpín pracoval, dálkově studoval vysokou školu, měl plány do budoucna. Ty ale v roce 2006...
Z mrazu konečně do tepla. Už dnes bude 17 stupňů, o víkendu i přes 20
Chlad a mráz zřejmě končí. Meteorologové avizují už na pátek teploty přes patnáct stupňů, o víkendu...
Prodej stavebního pozemku 1 340 m2 Hodoňovice, okres Frýdek-Místek
Baška, okres Frýdek-Místek
2 499 000 Kč
- Počet článků 3316
- Celková karma 26,53
- Průměrná čtenost 1810x
Kontakt: jan.ziegler@seznam.cz