Z Kozáka a uprchlíka před rudým terorem oblíbeným lékařem
Jeho vzpomínky vydalo knižně nakladatelství Jota pod názvem Paměti donského Kozáka a českého lékaře. Stojí za přečtení, protože skvělým způsobem přibližují historii první poloviny dvacátého století a výklad dějin na základě vyprávění pamětníků bývá přínosem. Samozřejmě, nevýhodou mohou být zkreslení, přikrášlení skutečností, výmysly atd. To však není tento případ.
Když se Nikolaj Kelin narodil v roce 1896 v kozácké vsi Kletská na Donu, jistě netušil, co všechno jej v životě čeká. Nejspíš počítal s tím, že bude žít tam, kde i jeho předkové žili po staletí, v donských kozáckých stepích. Jenomže jeho životní osudy zcela změnily první světová válka a bolševický puč v listopadu 1917.
Jeho dědeček chtěl, aby Nikolaj Kelin dosáhl co nejvyššího vzdělání, což u Kozáků nebylo v té době obvyklé. Ten po gymnáziu krátce studoval na lesnickém institutu v Petrohradě, později absolvoval vojenské učiliště a stal dělostřeleckým důstojníkem. Bojoval v První světové válce proti Ústředním mocnostem, později v řadách bílých proti rudým. Mimo jiné nechápal, jak je možné, že velitel rudé jízdy s poddůstojnickými zkušenostmi Buďonnyj dokázal porazit absolventy petrohradské válečné akademie, kteří veleli bílým. Obě strany tenkrát nebraly zajatce a Kelinovi šlo opakovaně o život. Nakonec se po porážce bílých dostal z Krymu do Turecka, kde jako uprchlík zažil internaci, hlad a bídu. Měl štěstí, že mohl odejít do Československa a na Karlově univerzitě v Praze studovat vysněnou medicínu. Rusové, kteří z Ruska uprchli před komunistickou tyranii, k nám přišli na pozvání prezidenta T. G. Masaryka a některých dalších čelných politiků v rámci tzv. Ruské pomocné akce určenou k podpoře ruských emigrantů.
Je ovšem smutné, že se našli i takoví, levičáci a hlavně komunisté, kteří hlásali, že tito Rusové jsou nepřáteli světové revoluce, proto by měli být posláni zpátky do Ruska v dobytčácích, ať tam s nimi bolševici zatočí. Sám Kelin taková slova slyšel na jednom veřejném shromáždění univerzitních studentů, bylo mu z nich hodně smutno a rozplakal se. Je hrozné, že takto se někteří jedinci chovali k lidem, kteří byli vyhnáni rudými zločinci z rodných domovů, okradeni o veškerý svůj majetek a sotva si zachránili holé životy. Bohužel, vždy se najdou takoví, kteří fandí zlu a napadají jeho oběti. V každé zemi se holt vyskytuje spodina hlásající nenávist k jiným lidem.
Naštěstí takových byla menšina a imigrant Nikolaj Kelin u nás zůstal. Úspěšně dokončil studia a stal se respektovaným a vyhledávaným lékařem. Zpočátku však zažil krušné chvíle, protože, ač již ženat, pracoval pouze za stravu a byt, jelikož jako cizinec u nás nesměl dostat placené místo. To se však později změnilo, získal čs. občanství, vlastní pílí se stal úspěšným praktickým lékařem a otevřel si i zubní ordinaci, což tenkrát bylo možné. Od třicátých let až do své smrti v roce 1970 působil v Želivi na Pelhřimovsku.
Za války se odmítl stát členem německé lékařské komory, kolaborantem s nacisty nebyl, ovšem osvobození se právem obával. Věděl, že by ho Sověti jako bývalého bělogvardějce tudíž „nepřítele Sovětů“ mohli zatknout a deportovat na Sibiř, což koneckonců učinili s mnoha jeho krajany. Řada Rusů proto ještě před příchodem Rudé armády s obavami o svou bezpečnost odešla do ciziny mimo dosah Sovětů. Byl svědkem násilí rudoarmějců na českém civilním obyvatelstvu. Sovětští vojáci loupili a znásilňovali ženy, často i stařeny, a neváhali ani zabíjet muže, kteří je bránili.
Nikolaje Kelina nakonec speciální oddíly sovětské vojenské kontrarozvědky SMĚRŠ přece jen zadržely a věznily, on však měl štěstí. Na rozdíl od jiných u nás žijících Rusů s čs. občanstvím, kteří byli odvlečeni do Sovětského svazu, jeho Sověti propustili a on mohl zůstat u své rodiny. To bylo něco neskutečného a neobvyklého, nicméně zázraky se občas dějí. Zřejmě na něm Sovětům tolik nezáleželo jako na jiných jeho krajanech. Zažil ovšem brutální komunistické praktiky, kdy se jej vyšetřovatelé snažili přinutit k přiznání k činům, které nespáchal a jednou ze strachu o vlastní život podepsal výslechový protokol, v němž souhlasil s vykonstruovaným obviněním. Byl dokonce svědkem popravy rudoarmějce, který byl odsouzen k trestu smrti pouze za to, že se nechal zajmout Němci. Už tenkrát pochopil, že komunismus a zvláště stalinismus je velké zlo. Stalina také právem považoval za jednoho z nejhorších zloduchů dvacátého století.
Na konci padesátých let po téměř čtyřiceti letech od emigrace přicestoval do své původní vlasti, kde se setkal s matkou a sestrou. Navštívil rovněž slavného spisovatele a Kozáka Michaila Šolochova, nositele Nobelovy ceny za literaturu, a tohoto setkání si velmi cenil. Do své rodné země se dlouho nemohl dostat, protože k vycestování bylo vyžadováno povolení čs. úřadů a také pozvání někoho ze SSSR. Jemu však dlouho odmítal povolit cestu do rodné vlasti člověk, který ho z nějakého důvodu neměl rád, jenomže zastával důležitou pozici na okresním výboru KSČ v Pelhřimově. Zaskočen byl rovněž neskutečnou byrokracií v Sovětském svazu, kde třeba v místech pobytu bylo povinné ohlašování na policejních stanicích. Jednou nedostal potřebné razítko a milice (policie) v tehdejším Leningradě (nyní Sankt Petěrburg, v letech 1914 – 1924 Petrohrad) mu zabavila cestovní pas a nechtěla mu jej vrátit. Naštěstí se situace za pomoci pracovnice sovětské cestovní kanceláře Inturist urovnala.
Kniha je skvělým příspěvkem k poznání časů minulých na základě osobního svědectví Nikolaje Kelina, který zažil opravdu mnoho dobrodružství. Život se s ním nemazlil, jenomže on byl tvrdým kozákem, který si dokázal poradit i ve velmi nepříznivých situacích a nakonec obstál se ctí. Kelinovy vzpomínky se čtou jedním dechem a nedá se jim prakticky nic vytknout. Možná by stálo za to jej v některých případech doplnit popisem dějinných událostí dané doby pro lepší orientaci čtenáře. Chápu však, že to u memoárů nemusí být možné, a navíc to nijak nesnižuje výbornou kvalitu knihy.
Přebal knihy zveřejněn se souhlasem nakladatelství Jota pro účely této recenze.
Paměti donského Kozáka a českého lékaře
Nikolaj Kelin
nakladatelství Jota,
Brno 2022
hodnocení: 90%
Jan Ziegler
Rusín Mondič: Češi se bojí ruských čekistů více než německých gestapáků
„Nepřinášeli jsme svobodu, ale smrt,“ uvedl výstižně Rusín Michal Mondič k chování Sovětů v Československu období po květnu 1945. Ruští směršovci perzekuovali čs. občany a řádili stejně jako předtím nacisté.
Jan Ziegler
Příchod Američanů zabránil v Plzni masakru civilistů
Není pravdou, že americká armáda vstoupila do již osvobozené Plzně, naopak jí zachránila před hrozícím nacistickým terorem. Tamní německý velitel generál Georg von Majewski totiž odmítl kapitulovat před českými povstalci.
Jan Ziegler
Prahu neosvobodila Rudá armáda, ale povstalci s pomocí vlasovců
Je potřeba neustále naplno zdůrazňovat pro někoho krutou pravdu, že rudoarmějci si v našem hlavním městě téměř nezabojovali. Navíc kvůli netvoru Stalinovi a Sovětům zbytečně umírali čeští lidé.
Jan Ziegler
Jako první zavedl pětidenní pracovní týden Tomáš Baťa, nikoliv komunisté
Ano, geniální zlínský podnikatel se v roce 1930 rozhodl, že jeden den volna týdně je málo a ve své světově proslulé výrobě obuvi zavedl ve výrobních provozech volné soboty. Dokonce údajně jako první v celé v Evropě.
Jan Ziegler
Agresivní ruské akce proti ČR ohrožují lidské životy
Nejedná se pouze o Vrbětice. Ty jsou jen špičkou ledovce. Kreml se chová vůči Evropě dlouhodobě silně nepřátelsky. Rusové se nezastaví před ničím, hackersky útočí na nemocnice, železnice a letadla. Na lidech jim nezáleží.
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média
Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...
S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti
Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Hráči Pokémon Go ničí mapy. V honbě za vzácným druhem si vymýšlejí pláže
V populární hře Pokémon Go je možné lovit i plážového Pokémona jménem Wiglett. Jak název Pokémona...
Třetině lidí by nevadilo, kdyby se vrátila totalita. Největší hrozbou je stále Rusko
Česko si stále drží pozici regionálního „šampiona“ v podpoře demokratických hodnot a prozápadních...
Nová prezidentka Severní Makedonie u přísahy nepoužila oficiální název země
Nově zvolená prezidentka Severní Makedonie Gordana Siljanovská-Davkovová v neděli u slavnostní...
Cermat nahrál výsledky přijímaček na střední školy, 90 procent uchazečů je přijatých
V elektronickém systému podávání přihlášek na střední školy (DiPSy) jsou od neděle dostupné...
Prodej bytu 3+kk, 28 m2
Żywiec, Polsko
2 666 898 Kč
- Počet článků 3323
- Celková karma 25,55
- Průměrná čtenost 1807x
Kontakt: jan.ziegler@seznam.cz