Komunisté zavinili stovky mrtvých na železnici, ne Jančura

Klika panikářů a bolševických nenávistníků šílí. Žluté války vyjely na koleje, oni mohou přijít o džob a tak se uchylují ke lžím a podlostem. Bagatelizují hlouposti a straší, že privátní železniční dopravci zaviní nehody atd.. To jejich strašení však platí pouze na malé děti. Byli to naopak komunisté, kteří železnice přivedli ke krachu a výsledkem byl nejvyšší počet nehod se stovkami mrtvých v historii Česka.

Brněnský spisovatel Čestmír Jeřábek si ve svém deníků vydaném knižně pod názvem V zajetí stalinismu 6. prosince 1953 mimo jiné poznamenal „Kapitolou pro sebe jsou naše železnice. Jejich inventář se neobnovuje, proto je železniční doprava v úplném rozkladu a jedno neštěstí stíhá druhé. Rychlíky mezi Prahou, Brnem a Bratislavou mívají dvouhodinové i větší zpoždění…“

Inu je jasné, že peníze na železnici nebyly, když je rudí násilníci utráceli jinde. Tak podle pana spisovatele pohřeb notorického alkoholika Gottwalda stál v březnu třiapadesátého roku miliardu tehdejších korun vojenská přehlídka v květnu téhož roku přišla státní kasu na půl miliardy.

Zloděj křičí chyťte zloděje, pro komunisty typická taktika a tak prý nástup žlutých vlaků RegioJetu znamená ohrožení cestujících. Lež jako věž! Opak je však pravdou, jak dokazuje tabulka níže. Rekordmanem v počtu velkých železničních nehod byl komunistický režim, on si na své konto připsal smutné prvenství, kterým jsou dvě železniční neštěstí s více než stovkou obětí.

Nedávno jsem se bavil s jednou známou historičkou a ta podotkla jak komunisté dokázali u nás během několika let vyměnit elity, které se vytvářely po staletí. To je fakt, a výsledky se skutečně dostavili, Československé státní dráhy propustily tisíce kvalifikovaných odborníků na vedoucích postech, které vystřídaly „osvědčené dělnické kádry“. Pak se nelze divit, že 24. prosince 1953 řídil noční rychlík z Prahy do Bratislavy na šrot opilý strojvedoucí, jemuž sekundoval stejně zřízený topič. Oba ožralci z bratislavské lokomotivní čety si jaksi nevšimli návěstidel zakazujících jízdu a tento expres najel brzy ráno ve stanici Šakvice na Břeclavsku zezadu do osobního vlaku a výsledkem bylo 103 mrtvých.

Byla to moje první praxe studenta břeclavské dopravní průmyslovky v roce 1980 ve stanici Brno-Královo Pole. Zdejší zasloužilý výpravčí pan Šultés, který na dráze dělal od roku 1938 a měl to za pár do penze, se bavil se svým kolegou rovněž starým pamětníkem a ten povídal: „Tak náš náčelník se chlubil, že má nového pracanta a když jsem se ho ptal, kde je, tak řekl. ,No, on je ještě v base, ale za tři měsíce ho pustí, už nám to podepsal a pak bude u nás dělat.‘ “ A pak si oba starší pánové svorně posteskli nad tím, že za I. republiky na dráze pracovala elita a každý, kdo neměl čistý trestní rejstřík, neměl u tehdejší ČSD žádnou šanci.

Za komunistů ale braly státní dráhy každého. Výsledkem byla logicky nízká úroveň zaměstnanců, následkem toho pracovní kázně a také bezpečnosti provozu. Nehody na železnici s jedním či dvěma mrtvými byly velmi časté, banality jako projetí návěstidla na znamení stůj prakticky na denním pořádku.

Musíme si také uvědomit dost důležitou věc. Zatímco v současné době se o železničních nehodách s oběťmi na životě píše v novinách na prvních stranách s palcovými titulky, za bolševika se o nich nepsalo vůbec nebo pouze krátké zprávy dole na straně 4 aby si jich moc lidí nevšimlo. Pak se nelze divit, že někteří slabomyslní jedinci žijí v iluzích, jak za komunistů to bylo krásné, protože v Rudém Právu nic špatného nepsali.

Zaznamenány jsou nehody s více než pěti mrtvými a ty, které se staly vinou železničářů, proto chybí oběti srážek autobusů s vlaky nebo spadlého mostu u Studénky.

Železniční neštěstí Datum Místo Mrtví Zranění Detaily

v Zaječí

18. září 1928

stanice Zaječí na Břeclavsku

24-26 neznámo srážka rychlíku s nákladním vlakem

u Znosimi

2. července 1932

u zastávky Znosim mezi Domašínem a Vlašimí

10 15 čelní srážka dvou osobních vlaků v silné bouřce

v Suchdolu nad Odrou

26. srpna 1952

Suchdol nad Odrou na Novojičínsku

12 108

vykolejení rychlíku

v Šakvicích 24. prosince 1953

ve stanici Šakvice na trati Brno-Břeclav

103 83 srážka rychlíku a osobního vlaku

v Hulíně 2.ledna

1954 Stanice Hulín na Kroměřížsku 12 neznámo rychlík srazil ve stanici lidi čekající na osobní vlak

na Dluhonické spojce

7. srpna 1956

Dluhonická spojka u Přerova

7 56 rychlík Bohumín - Praha narazil zezadu do stojícího nákladního vlaku

mezi Brumovem a Bylnicí

28. dubna 1957

mezi Brumovem a Bylnicí

10 6 srážka osobního vlaku s ujetým nákladním vagónem

u Stéblové

11. listopadu 1960

na trati mezi Stéblovou a Čeperkou na Pardubicku

118 100 srážka osobního vlaku s plně obsazeným motorovým vlakem

u Vrbna pod Pradědem

27. srpna 1961

u Vrbna pod Pradědem

19 17 srážka osobního vlaku s ujetými nákladními vagóny

v Hloubětíně

21. září 1965

zastávka Praha-Hloubětín

14 70 srážka nákladního vlaku s osobním vlakem

u Valašského Meziříčí

23. února 1970

nedaleko Valašského Meziříčí

11 15 osobní vlak se srazil s lokomotivou

u Řikonína

11. prosince 1970

u stanice Řikonín u Tišnova na Brněnsku

31 18 srážka expresu s vykolejenými vagony

u Nových Kopist

9. listopadu 1989

u Nových Kopist na Litoměřicku

6 50 rychlík Budapešť - Berlín narazil do stojícího osobního vlaku

u Spálova

25. srpna 1990

u obce Spálov na Semilsku

14 32 osobní vlak se střetl s manipulační soupravou

u Krouny

24. června 1995

u Krouny na trati mezi Poličkou a Skutčí na Chrudimsku

19 4 osobní motorový jednovagonový vlak se srazil se čtyřmi nákladními vagony