Fandím Lotyšům, ne ruské aroganci

Ruské imperiální ambice dostaly v Lotyšsku o víkendu pořádný úder. Místní obyvatelé v referendu drtivě odmítli, aby se ruština stala druhým oficiálním jazykem v zemi. Rusům se musí dát v každém takovém případě důrazně sdělit, Pobaltí o Vás nestojí, už nejsme vaše kolonie.

Více než tři čtvrtiny Lotyšů daly v referendu najevo, zdejší Rusové si musí uvědomit, že žijí ve svobodném a nezávislém Lotyšsku a nikoliv Moskvě. Ruština se druhým oficiálním úředním jazykem nestane.

Důvody, proč Lotyši se takto tvrdě vymezují vůči Rusům, jsou jasné. Sovětský svaz v roce 1940 okupoval Lotyšsko, obětí bolševických represálií se počítají v řádu desítek tisíc, jen za pouhý rok sovětské nadvlády v letech 1940-41 zavraždili komunisté asi 34 tisíc Lotyšů. V letech 1940-41 a následně 1944-52 bylo ze země deportováno převážně do Ruska na Sibiř cca 150 tisíc Lotyšů. Místo nich se do země stěhovali Rusové, kteří si počínali jako okupanti v dobyté zemi. Ruský bolševický teror v Lotyšsku byl zvláště do poloviny padesátých let plně srovnatelný s nacistickou okupací českých zemí za II. světové války. Chování Rusů vůči Lotyšům bylo v té době stejné jako chování Němců vůči Čechům v letech 1939 – 1945.

Představte si, že sudetští Němci, kteří do roku 1945 podobně jako Rusové v Lotyšsku tvořili zhruba třetinu obyvatel Českých zemí, by si za první republiky vynucovali uznání němčiny jako druhého úředního jazyka. To by přece nebylo možné, sudetští Němci nežili v Německu, ale v demokratické Československé republice, kde státním jazykem v českých zemích byla čeština. Měli však rozsáhlá a z hlediska tehdejší Evropy nadstandardní menšinová práva.

Lotyšsko jsem už dvakrát navštívil. Všiml jsem si v Rize, že ve stáncích je spousta novin a časopisů v ruštině, na obchodech ruské nápisy, Rusové mají v Lotyšsku také své školy, čili jejich menšinová práva jsou zajištěna na slušné úrovni. Lotyši také neměli nic proti udělení lotyšského občanství Rusům, kteří žili na území Lotyšska před rokem 1940 nebo jejich potomkům pokud se vůči nim neprovinili. Ti zbývající musí žít v Lotyšsku určitou dobu, naučit se lotyšsky a složit zkoušku z jazyka. Tři sta tisíc zdejších Rusů to odmítá, tak mají smůlu, jsou bez občanství. Právem!

Je to velmi velkorysé jednání s ruskou menšinou, protože Lotyši mají plné právo na odsun Rusů, stejně jako je měli Češi vůči Němcům v roce 1945. Nemůžeme měřit stejnou situaci dvojím metrem! Jestliže bychom pro sebe žádali práva, které upíráme jiným, mohlo by se nám to v budoucnu vymstít. A například reprízu Mnichovské dohody by si nikdo z nás jistě nepřál.