Rusko uctívá rudého zločince, tak proč vadí Bandera?

Na jedné webové diskusi jsem napsal, že současný Leninův kult v Rusku je nepochopitelný. Na to mně jeden příznivce Kremlu odpověděl, že Češi jako uctívači husitských zločinců by to měli chápat. A já odpověděl, že v tom případě také musíme mít pochopení pro Ukrajince a jejich vztahu k Banderovi, coby národnímu hrdinovi. Nicméně Lenin byl pučistou a zločincem zodpovědným za smrt milionů lidí. Rusové proto nemají žádné právo vytýkat Ukrajincům Banderu.

V Rusku jsou po komunistickém zločinci Vladimíru Iljiči Leninovi pojmenované ulice, ve městech stojí jeho sochy, v Moskvě na Rudém náměstí je jeho mauzoleum. Na Ukrajině stojí Banderovy sochy, jsou po něm pojmenovány ulice, ale jeho mauzoleum v Kyjevě na Majdanu nestojí.

Stepan Bandera byl ukrajinským nacionalistou a žádným beránkem, ale ono to v tehdejších dobách útlaku ze strany Poláků a Rusů ani jinak nešlo. Za svůj národ bojoval velmi razantními způsoby, při kterých teklo hodně krve. Nebyl však žádným fašistou (fašismus je čistě italská záležitost) a vůbec ne nacistou. Sám byl hitlerovským Německem tři roky vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen, na což jeho kritici rádi zapomínají. V každém případě byl ukrajinský nacionalismus produktem polského a především ruského útisku.

Vladimír Iljič Lenin, dříve Uljanov byl jednou z nejhorších kreatur 20. století. Do první zločinecké desítky vedle Stalina, Hitlera, Mao Ce- tunga apod. určitě patří

Vůdce ruské bolševické revoluce byl podle historiků zlý nenávistný člověk. Nežil si špatně, vlastnil velkostatek po rodičích, který jej slušně živil a umožnil mu věnovat se revoluci. A už za carské éry odmítl poslat ze svého tučného konta peníze na pomoc obětem hladomoru (ten ovšem nebyl tak strašný, jako ty pozdější v jeho a Stalinově éře). Zdůvodnil to tak, když jim nyní nepomůžeme, mnoho lidí umře, zbylí se naštvou a o to dřív bude revoluce.

K moci  se tento masový vrah dostal ozbrojeným pučem proti zákonné prozatímní vládě. V listopadu 1917, už po komunistickém převratu, se v Rusku konaly volby do ústavodárného shromáždění a bolševici v nich získali 24% hlasů. Čili více než tři čtvrtiny Rusů tehdy komunisty nechtěly. Lenin na to zareagoval tak, že legálně zvolený parlament nechal násilím rozehnat.

Jeho vinou v Rusku vypukla občanská válka, při které zahynuly miliony lidí, ať zabitých v boji nebo zemřelých při velkém hladomoru na začátku dvacátých let minulého století. Tento vrchní bolševik vydával rozkazy, v nichž vyzýval k masovému vraždění všech, kteří s ním nesouhlasili. Za jeho éry vojáci Rudé armády potlačovali vzpoury vesničanů na Sibiři tak, že když Ti se ukryli v lese, tak rudoarmějci vypustili do míst, kde se schovávaly mimo jiné ženy a děti, bojové a otravné plyny. Nemá cenu vypočítávat dále komunistická zvěrstva, ke kterým on podněcoval. Ta se dá najít v příslušné literatuře.

Pravdou je, že báchorky o „hodném“ Leninovi a zlém Stalinovi patří k nejhorším lžím v dějinách lidstva. A je faktem, že Bandera byl proti Leninovi ubohý břídil. Je proto vrcholem pokrytectví, jestliže ho Rusové Ukrajincům vytýkají, když sami uctívají zrůdu.

Koneckonců mnoho osobností může být pro jedny hrdina, pro jiné zločinec. Náš husitský hejtman Jan Žižka je toho také příkladem. Ukrajinec Bandera, respektive jeho lidé bojovali drsně za Ukrajinu, svobodu své vlasti. Rus Lenin a jeho lidé nastolili v Rusku rudou krutovládu a povraždili miliony svých krajanů.

Doporučená literatura

Orlando Figes, Lidská tragédie, Ruská revoluce 1891 – 1924, Praha – Plzeň 2005

Jiří Hanuš, Radomír Vlček a kol., Lenin, Kontinuita a/nebo diskontinuita ruských dějin?, Brno 2013

Vladislav Moulis, Běsové ruské revoluce, Praha 2002

Dmitrij Volkogonov, Lenin počátek teroru, Liberec 1994

Alexandr Jakovlev, Rusko plné křížů, Od vpádu do pádu bolševismu, Brno 2008