Krvavé masakry tady byly i za komunistů

Především se chci zastat starosty Uherského Brodu Patrika Kunčara, kterého ministr vnitra Milan Chovanec obvinil z ohrožení života člověka, který v uherskobrodské restauraci Družba přežil na toaletě masakr šíleného střelce. Pan starosta pouze řekl do televize to, co věděl od novinářů, a bylo chybou, že před ním policie hrála bobříka mlčení. On chtěl chránit místní lidi před nebezpečím a to je správné. Nikomu neublížil, protože nepředpokládám, že se vrah v tu chvíli díval na televizi. Ještě bych rád dodal, že podobná hrůza se tady stala i za komunistů.  

Myslím si, že ze strany Chovance vypadalo osočení starosty Kunčara jako odvedení pozornosti od práce policie. Bylo to naprosto hloupé a zbytečné, protože policejnímu zásahu nelze nic vytknout, ale místní radnice měla mít víc informací o tom, co se děje.

Zaujal mně však další důležitější moment. Správně jsem tušil, že někteří jedinci spustí pokřik ve stylu, že je to hrůza, a to za komunistů nebývalo. Já je rychle vyvedu z omylu, bývalo.

Podobný případ se stal 10. července 1973 v Praze, kdy dvaadvacetiletá Olga Hepnarová najela nákladním autem do lidí čekajících na tramvajové zastávce Strossmayerovo náměstí. Rovněž ona, stejně jako brodský střelec, zavraždila osm lidí. V obou případech provedli hrůzné činy psychicky narušení jedinci, kteří se chtěli pomstít ostatním lidem za to, že jim ubližovali. Takže může za zločin Hepnarové komunistická společnost, která včas neodhalila její duševní chorobu a frustraci? Ona se totiž na masovou vraždu dlouho připravovala, uvažovala o odpálení výbušniny nebo o střelbu do lidí ze samopalu na Václavském náměstí. Dokonce kvůli tomu začala chodit do střeleckého kroužku Svazarmu. Nakonec tuto možnost vyloučila, protože se bála, že by ji někdo mohl zbraň vytrhnout z ruky.

Proti současnosti je také velký rozdíl v publicitě. O činu Hepnarové se psalo v novinách na dvaceti řádkách někde v černé kronice na straně 4 dole a pouze den po události, nyní jsou brodského masakru plná média a ještě dlouhou dobu to bude zpráva dne. Čili mnozí lidé na autovou vražedkyni také z těchto důvodů poměrně rychle zapomněli.

V každém případě je její zločin důkazem toho, že žádná společnost není schopna se proti takovým příšerným událostem stoprocentně ubránit. A lžou ti, kteří tvrdí, že něco takového se za komunistů stát nemohlo.