Jak Rusové dostávali pořádné nakládačky

Tak, jako při čtení blogu Miroslava Petra, jsem se už dlouho nenasmál. Nesmysly o tom, jak Rusové v dějinách jenom vyhrávali, k tomu přímo vybízely. Vzpomněl jsem si také na scény z některých příšerných ruských válečných filmů, kdy udatný rudoarmějec sám zlikviduje rotu nepřátelských vojáků. Ve skutečnosti Rusko prohrálo v historii poměrně dost válek.  

Tatarský vpád ve 13. století

V bitvě na Kalce v květnu 1223 rozdrtila tatarská vojska armádu ruských knížat. Definitivně si asijští nájezdníci podrobili Rusko po Bátúově vpádu o čtrnáct let později. Tatarská nadvláda nad Ruskem skončila až na konci 14. století.

Livonské války

Car Ivan IV. řečený Hrozný se v roce 1558 rozhodl dobýt baltské pobřeží. Dá se říci, že je to počátek dlouhodobé ruské expanze na Západ, která skončila až v roce 1945. Ruský panovník se rozhodl dobýt pobřeží Baltu a tak vyhlásil křížové tažení pravoslavných proti katolíkům a protestantům. Byla to ničím nevyprovokovaná ruská agrese.  Car se ale dopustil hrubé chyby, když neposlechl své rádce, aby místo toho ve spojenectví s Litvou zaútočil na Krym ovládaný Tatary. Výsledkem třiatřicet let trvající války proti koalici Polska, Litvy, Švédska a Řádu německých rytířů byla ruská porážka. Ukázalo se, že ruská armáda za svými evropskými soupeři výrazně zaostávala.

Těžká porážka Petra I.

Rusko prohrálo ve válce s Tureckem v roce 1711. Jenom velkorysost Turků, která ovšem i tak byla draze zaplacena, zabránila potupnému zajetí cara Petra I. Velikého a ruské armády.  Rusko nicméně muselo vrátit Turecku dříve dobytý Azov a zbořit některé pevnosti.

Krymská válka.

Rusko v ní v letech 1853 – 56 válčilo proti koalici Velké Británie, Turecka, Francie a Sardinie. Doplatilo jako již v minulosti na svoji zaostalost, kdy třeba ruské plachetnice nebyly schopné čelit britským a francouzským parníkům. Potupný mír, který Rusko muselo uzavřít, mu zakázal mít válečné loďstvo v Černém moři a bylo přinuceno vzdát se území v ústí Dunaje.

Rusko-japonská válka

Další těžká ruská porážka ve válce se zemí vycházejícího slunce v letech 1904-05. Rusko muselo Japoncům postoupit jižní část ostrova Sachalin, přístavy Port Arthur a Dalnyj a také dovolit japonským rybářům rybolov v ruském tichooceánském pobřeží.

Pobaltí a Polsko 1918 - 1920

V srpnu 1920 rozdrtil maršál Józef Pilsudski velící polským vojskům Rudou armádu u Varšavy. Ruští bolševici byli přinuceni ustupovat, utrpěli ještě několik porážek a v březnu 1921 muselo komunistické Rusko podepsat v Rize mír s Polskem. V něm uznalo jeho historické hranice téměř stejné jako před prvním dělení Polska v roce 1772. Rudá armáda byla také poražena v Pobaltí a musela opustit Litvu, Lotyšsko a Estonsko, jejichž území předtím okupovala.

Sovětsko-finská válka v roce 1939 – 40

V ní sice Rusko zvítězilo, ale až po půl roce tvrdých bojů. Rudá armáda zvítězila jen díky obrovské početní převaze nad maličkým Finskem. To se k překvapení mnohých bránilo velmi statečně a odhodlaně a způsobilo Rusům velké ztráty.

Dobrodružství v Afghánistánu

V roce 1979 vtrhla ruská vojska do Afghánistánu, aby podpořila vedení komunistické strany, které mělo blízko k Moskvě. Rusové byli nakonec přinuceni se po necelých deseti letech, stáhnout. Nikdy se jim nepodařilo ovládnout celou zemi.

Doporučená literatura

Dějiny Ruska, kolektiv autorů, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1995

Dějiny Ruska 20. století, díl I. 1894 – 1939, editor Andrej Zubov, Nakladatelství Argo, Praha 2014