Americká pomoc výrazně pomohla válkou zničené Evropě

Pomáhala lidem od hladu a zachraňovala jejich životy. I tak se dá hodnotit výrazná poválečná pomoc USA Evropě známá pod zkratkou UNRRA.

Podíl Spojených států amerických na porážce nacismu nespočíval jen v přímé a vydatné vojenské a hospodářské podpoře států protihitlerovské koalice, ale též v poválečné pomoci zničené Evropě. Jmenovala se United Nations Relief and Rehabilitation Administration  (UNRRA), česky Správa Spojených národů pro pomoc a obnovu. Jak uvádí brněnský historik Libor Vykoupil v publikaci Slovník českých dějin, například Československo z ní získalo od května 1945 do konce roku 1947 zboží za 270 milionů dolarů, přepočteno na dnešní ceny se jednalo řádově o desítky miliardy korun.

Naše země tak dostala 793 451 tun potravin, polovinu z toho tvořily obilí a mouka, dále pak maso, masové a rybí konzervy, mléko, káva a kakao.  Do naší země také dorazily potraviny, které byly za války prakticky nedostupné. K nim patřily rýže, špagety, burská pomazánka, různé druhy čajů, pro děti pak čokoláda, burské oříšky, cukrovinky, ovocné šťávy, ovocné konzervy, jablečné protlaky a džemy.

V tucích a olejích pokrývaly dodávky UNRRA 33% naší celostátní spotřeby, v mase a obilí pak 15%. Důležité byly i dodávky strojů, dopravních prostředků a spotřebního zboží. Například parní lokomotivy řady 475.1 přezdívané Šlechtična dostaly šnekové přikladače uhlí, které výrazně ulehčily práci topičům, dodané v rámci této pomoci

Výrazně nám pomohla i americká léčiva, hlavně antibiotikum - penicilin, který se u nás tehdy nevyráběl a jenž pomohl zachránit životy tisíce nemocných lidí. Kamarád z Písku mně vyprávěl, jak jeho máma dostala rok po válce těžký zápal plic a nebýt amerického penicilinu, tak zemřela.

Američané evropským zemím vydatně pomohli a do fondů UNRRA dali tehdy velkou sumu 2,7 miliardy dolarů. Tím vydatně přispěli k obnově válkou zničené Evropy.

Pro srovnání to ještě porovnejme s chováním Rusů v poválečném Československu. To například přiblížil ministr financí v čs. exilové londýnské vládě Ladislav Feierabend v knize Politické vzpomínky, díl III., kterou vydalo brněnské nakladatelství Atlantis, takto. „Rusové si nic nepřivezli sebou a žijí ze země. Vybíjejí dobytek, hlavně dojnice, a hromadně porážení prasata. Kdyby to tak šlo delší dobu, nebude ani maso, ani mléko, ani hnůj.“

Ministr zahraničních věcí Jan Masaryk také ještě v květnu 1945 protestoval u sovětského velvyslance Valerije Zorina proti tomu, že vojáci Rudé armády demontují a odvážejí strojní zařízení československých továren, které v žádném případě nespadají do kategorie válečné kořisti. A na ústřední čs. orgány v Praze došly stovky stížností místních národních výborů na bezohledné chování ruských vojsk, rabování a svévolně zabírání soukromých majetků.