Mnichov a komunistická lež o sovětské pomoci

Údajná pomoc, kterou Sovětský svaz nabízel v roce 1938 Československu, není ničím jiným než pouhou nafouknutou bublinou. Stalin to s vysláním vojáků na pomoc Čechoslovákům nemyslel vážně a navíc bychom si moc nepomohli, jednoho diktátora by nahradil druhý.    

Komunistické učebnice dějepisu nás krmily pohádkami o tom, jak jediný Sovětský svaz zůstal v kritických zářijových dnech v roce 1938 jako jediný na naši straně. Jenomže skutečnost je  jiná. Stalin pouze blafoval a tak dal Československu prázdné sliby, které ho nic nestály. On dobře věděl, že Rudá armáda nemá šanci se do Československa dostat, protože I. republika neměla se SSSR společné hranice. Navíc hodnota takové pomoci vzhledem k debaklu, které utrpěly jednotky rudoarmějců ve válce s Finskem, by asi nebyla příliš vysoká.

Nelze se také ani divit, že na případný vojenský zákrok Rudé armády v ČSR se dívali evropští politici skepticky a s podezřením. Vždyť o co šlo bolševikům, o pomoc nebo o vývoz revoluce do Evropy. Je jasné, že především o to druhé.

Navíc pomoc od státu, který nechal pět milionů ukrajinských sedláků umořit ve třicátých letech hladem a své odpůrce popravoval po vykonstruovaných procesech, nebudila v demokratech zrovna dvakrát nadšení. Mám také obavy, že kdyby se nakonec Rudá armáda přece jen do naší země dostala, tak by se pomoc brzy změnila v okupaci akorát v režii srpu a kladiva namísto hákového kříže.

O skutečných Stalinových úmyslech rovněž svědčí i jeho podpis spojenecké dohody s nacistickým Německem v srpnu o rok později. Tento rudý netvor dal také Hitlerovi slib, že ze svého okolí odstraní Židy a také jej plnil. Rukou společnou pak oba diktátorské režimy přepadly v září 1939 Polsko.

Takže, o sovětskou  pomoc nebylo radno stát.