Nejtěžší chvíle prožíval Josef Šusta v období protektorátu. Především díky jeho válečným postojům se zrodila otázka spolupráce s nacistickým režimem. Na podzim roku 1938 unikl možnosti stát se prezidentem Česko-slovenské republiky a později vzniklého protektorátu. V srpnu roku 1939 se stal místopředsedou Českého svazu pro spolupráci s Němci. Díky svému vysokému postavení dokázal zachránit několik kolegů, kteří byli zatčeni během akce Albrecht der Erste. Pod nátlakem okupačních orgánu byl Šusta přinucen k několika projevům, díky nimž bylo jeho chování chápáno jako projev loajality k okupantům. Na poškození jeho jména se také podílel Emanuel Moravec, jenž jej pobízel k aktivistickým projevům. Pod neustálým tlakem a vzrůstající nenávisti vůči jeho osobě, se v myšlenkách uchyloval k dětství a jeho rodnému kraji. Právě během psaní životních vzpomínek se u něj začínají objevovat myšlenky na sebevraždu, kterou po skončení války skutečně spáchal.

Velmi zajímavá informace.

Karma

Vašek

Dík za Vaše informace!