Na tu absenci toaletního papíru v obchodech si moc dobře pamatuji. Byl jsem v té době na jednom koncertě Kapitána Kida a on tam na pódiu pronesl kouzelnou větu. Pravil:

"Ve frontě na toaletní papír ztrácí proletariát na revolučnosti."

A dostal za to od bolševiků zaracha.

Já jsem dobu komunismu prožil v době, kdy zemědělství, těžba uhlí, hutnictví a strojírenství se udržovalo v ČSSR pomocí státních dotací. Od konce 70. let došlo k postupnému poklesu životní úrovně. Normalizátorští ekonomové a politici se rozhodli sáhnout na všechny rezervy a udržovali ekonomiku a sociální situaci na přijatelné úrovni za cenu rezignace na budoucí vývoj. „Ekonomika a státní rozpočet šly úplně na doraz. Komunistické sny o budoucnosti se přeměnili na úpornou snahu přežít z roku na rok. Vyrábělo se zastaralou technologií, často pro přeplněné sklady, ale zaměstnanost byla stále stoprocentní. V obchodech chyběly běžně a někdy i dlouhodobě i takové věci jako toaletní papír, dámské vložky, prášky na praní a hlavně maso. Dále zejména průmyslové výrobky a stavební materiály, uhlí, ale i žárovky a hřebíky, ořechy, luštěniny, punčochy atp. Ne tedy pouze káva, kakao anebo tropické ovoce, které se dovážely z nepřátelské ciziny. Většina zde uvedených věcí se dokonce vyráběla přímo v Československu, jiné v sovětském bloku. Chyběla i elektrická energie a problémem byla i pitná voda. Nedostávalo se bydlení a někteří lidé neměli na nájmy. Stavební fond chátral a lidé bydlící v družstevním dotovali ,ty co bydleli ve státním. Kvetla šedá ekonomika, melouchaření, zvláštní kontakty a korupce. Běžné bylo zdražování, a to i razantní. V době, kdy OSN vyhlásilo rok dítěte, se zdražilo se dětské oblečení o 100 procent.

Zemědělství se dotuje i dnes. Lidé neměli na nájmy a dneska mají? Státní rozpočet šel tehdy na doraz, zatímco dnes jde stamiliardami do mínusu. Máte samozřejmě ve všem pravdu ale nechápu to věčné osvětlování. To je určené pro zdejší dvacátníky?

Legendární maďarské kazeťáky BRG, mimochodem taky pod rukou: https://reeltoreel.cz/BRG_MK27.html

Brácha měl Tesla Unisono, koupeno bez fronty za nějakých cca 4000kč (dvě čisté mzdy):

https://www.youtube.com/watch?app=desktop&v=qcM6bpxXfpM&ab_channel=krtekcyberpunker

Walkmana jsem měl ovšem už ze šmeliny před Tuzexem a taky hlavně mého miláčka Thosibu RT. Oproti té Tesle to byl nebetyčný rozdíl. Zatím co ta Tesla Unisono byla těžká a nacpaná elektronikou a mechanismem, Thosiba byla o 2/3 lehčí, v podstatě dutá, elektronika malý plošáček, mechanika na dva prsty:

https://aukro.cz/toshiba-rt-995-stary-radiomagnetofon-kabel-na-220v-6996885496

A vtip nakonec: Na konci 80. let obdrží občan telefonát:

"Dobrý den, šťastný soudruhu, zde mototechna Příbram. Vaše žádost o nákup vozu Favorit byla vylosována k zařazení do pevného pořadníku. Nový vůz si můžete odebrat 17.října 1994."

"Cože, v říjnu za šest let?"

"Nu co se divíte, na takový přelomový výrobek nejmodernější techniky je to adekvátní čekací doba."

"No jo, ale já mám na ten den zrovna slíbeného topenáře!"

tenhle vtip měl v repertoáru i Reagan. Vykládal ruské vtipy, podle mne chtěl pod rukou prodat představu, že je ho učí Gorbačov při těch setkáních mezi čtyřma očima

Já jsem v jednom dni zažil dvojnásobné štěstí. Vyhrál jsem ve Sportce prémii 10 000 na číslo sázenky a když jsem šel s výhrou kolem prodejny kol, šicích strojů, zrovna vykládali nová česká kola. Tak jsem si stoupl do fronty na jedno z prvních míst a koupil jsem hned dvě kola - pro mne Favorita, pro ženu Esku. To se v té době rovnalo zázraku.

Kamarád chodil půl roku na brigádu do Esky, aby dostal poukaz na koupi kola.

A stejně ješte několik měsíců musel čekat.

Kdo nikde neprodával, tak nic nesehnal a nebo stál dlouhé fronty a těsně před ním zboží došlo. Nejenom ztracený čas, ale i prázdná taška. Také knihy byly žádaný artikl a stálý se dlouhé fronty před knihkupectvím.

To bylo hlavně proto, že nové knihy chodily na krám vždy ve čtvrtek.

Pěkně popsána tehdejší doba.

Karma

Díky! Je mi smutno z toho, že tolik lidí je ochotno hledat návrat do komunistické totality, kterou nám slibují strany pro všechny!

Zrovna dneska jsem jednomu šestadvacetiletýmu klukovi vyprávěl, že dřív se společenský status nehodnotil podle získaných diplomů, postavených baráků a koupených aut, ale jaké kdo měl kde známé:))

Za blog karma. Jinak jak dává odkaz níže pan Burián,tak tento kazeťák se tehdy dal sehnat v Maďarsku. Na tržnici se tam dalo sehnat spousta věcí včetně "džízky", LP metalu např metalu,různých plakátů a podobných zajímavých věcí pro mladé. U nás pouze tuzex nebo známosti.