Pravda o skutečném králi Šumavy je jiná, než lhala rudá propaganda

Šumavský rodák, spisovatel a básník David Jan Žák se konečně dočkal svého velkého díla. Jeho román Návrat krále Šumavy o vyhlášeném převaděči Josefu Hasilovi, který z přesvědčení pomáhal lidem přes železnou oponu za svobodou, bude téměř jistě patřit k favoritům ceny Magnesia Litera. Je prostě vynikající!

Šumava byla jedním z mála míst, kde studená válka se občas měnila v horkou a při střetech mezi převaděči a komunistickou pohraniční stráží byli i mrtví na obou stranách. Takto zahynul i Hasilův bratr Bohumil. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let komunistický režim stupňoval teror vůči československé společnosti a mnozí lidé, kteří ctili masarykovský demokratický odkaz první republiky se odmítli s touto situací smířit.

Státní bezpečnost (StB) hned krátce po únorovém komunistickém puči v roce 1948 zavraždila lidoveckého poslance Rostislava Sochorce, obětí justiční vraždy se stala Milada Horáková a mnozí další, desetitisíce lidí skončily v koncentračních táborech, v Jáchymově, na Bytízu a dalších.

Mezi těmi, kteří se bolševikům jen tak nepoddali, patřil i Josef Hasil, rodák ze šumavského Zábrdí nedaleko Prachatic. Komunisté jej sice nenáviděli a podle Davida Žáka dokonce ještě v roce 1972 plánovali jeho únos z Mnichova, kam původně chtěl přicestovat na olympiádu. Na druhé straně ovšem o něm mlčeli, protože jim jaksi nezapadal do jejich vidění světa. Pocházel ze sedmi dětí, z chudé chalupnické rodiny, vyrůstal bez otce a životem se musel těžce protloukat. Měl by být tedy být ideálním poválečným členem KSČ, ale nestalo se tak. Naopak Hasil se jako věřící katolík dobrovolně dal na druhou stranu.

V roce 1959 natočil režisér Karel Kachyňa známý propagandistický film Král Šumavy, který situaci na počátku padesátých let vyobrazil podle obvyklého klišé - neohrožení pohraničníci strážci hranic a zlí převaděči, jež za peníze převáděli „nepřátele republiky“ na Západ. Komunistický autor Rudolf Kalčík se v jedné ze svých knih zmiňuje o Hasilovi, ovšem na příkaz komunistických cenzorů nesměl zmínit, že dotyčný sloužil u Sboru národní bezpečnosti (SNB).

Tato instituce vznikla po skončení II. světové války v roce 1945 a nahradila dosavadní policii a četnictvo. Postupně také přebírala od Finanční stráže střežení státních hranic. V té době do ní vstoupil i Josef Hasil. Je důležité, že Žák zobrazil precizně a pravdivě tehdejší skutečnost, o které se málo ví, že SNB nebyl ještě dlouho po únoru čistě prokomunistickým sborem. Naopak mnoho jeho příslušníků, mezi nimi i Josef Hasil, pomáhalo lidem v cestě z komunistické totality za svobodou. Také za to byli často trestáni a sám Hasil byl odsouzen ještě coby člen sboru za zločin úkladů proti republice na devět let těžkého žaláře.

Tomu se však povede z lágru v severních Čechách utéct, za dramatických okolností se dostal na Západ a pak začala jeho hvězdná kariéra převaděče a agenta americké tajné služby, který v Čechách zorganizoval rozsáhlou skupinu, která Západu poskytla cenné informace. Hasil svými smělými kousky přiváděl komunisty v šílenství. Je dobře, že autor rovněž zmínil humornou příhodu, kdy Hasil v převlečení za generála Československé lidové armády provedl nástup a inspekci táborské posádky.

David Žák dokonale vyobrazil a skloubil tři věci, postavu Josefa Hasila, období komunistického teroru padesátých let a k tomu všemu poeticky přiblížit nádheru šumavské přírody. Spisovatel nepsal literaturu faktu nebo odborné historické dílo. Návrat krále Šumavy je kvalitní beletrii, i přesto však autor šest let předtím studoval historické prameny a zpovídal pamětníky včetně samotného Hasila. Hrůza tehdejší doby je však zobrazena dokonale, při četbě knihy člověku dochází, že mezi komunisty a nacisty prakticky nebyl žádný rozdíl. Brutální mučení včetně drcení varlat, které v režii šéfa prachatické StB zažili vyslýchání lidé, se metodám gestapáků plně vyrovnalo. Rovněž pronásledování Hasilových příbuzných a vůbec všech, kdo se s ním setkali, připomínalo dobu nacistické okupace. Stačilo, že někdo Hasilovi podal jenom trochu jídla a dostal za to deset let tvrdého vězení.

Přemýšlivého čtenáře také napadne, že skutečná doba temna v našich zemích nebyla v 17 století, ale o tři století později za komunistů. Na druhé straně potěší, že lidé typu Josefa Hasila, který byl v roce 2001 vyznamenán prezidentem Václavem Havlem Medailí Za hrdinství, se nebáli a zlu vzdorovali. Tato kniha je rovněž ideálním námětem pro filmový scénář a šikovného režiséra.

Kdo ještě nemá vánoční dárek pro své blízké, tak dílo Davida Žáka je pod stromeček přímo ideální.

JAN ZIEGLER

David Jan Žák,

Návrat krále Šumavy,

Praha Labyrint 2012,

Počet stran 396