Jak putinovec dostal v Budějicích pořádnou lekci

Karla jsem potkal po delší době, tak jsme dali pivko a řeč. Měli jsme radost z toho, že kremloboti to v případě průjezdu amerického konvoje, projeli na celé čáře a ukazuje se, že jejich řev na sociálních sítích, je pouhou virtuální realitou. Karel se pak pochlubil, že ještě dříve si to také rázně vyřídil s jedním Putinovým stoupencem.  

Jeho syn Petr chodí do osmé třídy a matikář začal najednou dětem vykládat o dění na Ukrajině v duchu, že Rusové se musí bránit ukrajinským „nacistům“. „To jaksi není pravdou, a tak, jsem zorganizoval prohlášení za odchod toho učitele ze školy. Podepsalo ho 20 z 25 rodičů. Také má v matematice učit děti počítat a nevykládat jim nesmysly o politice. Od toho tam není. Jako matikář navíc nebyl nic moc, dřívější Peťova učitelka, co odešla do důchodu, byla lepší,“ řekl Karel.

Ředitel školy se protestem otců a matek zabýval, nicméně zpočátku Karlovi řekl, že panu učiteli domluvil, aby se už se žáky o politice nebavil, nicméně pro jeho propuštění nevidí důvod. „Tak jsem si s matikářem promluvil důrazně osobně, řekl mu, že bude mít ze života peklo a on se hned druhý den dohodl s ředitelem, že na škole skončí na konci pololetí dohodou. On za prvé je náplava snad někde z Mostu či z jaké díry, takže by měl respektovat naše budějcké zvyklosti. Pokud nechce, tak ať táhne jinam. Za výchovu dětí jsme zodpovědní hlavně my rodiče a nechceme, aby jim nějaký putinofil lhal a vykládal nesmysly.  A je to výstraha i pro ostatní jemu podobné, naše děti nám nikdo rusáckými a bolševickými jedy otravovat nebude. My tady na jihu Čech o žádnej putinovskej póvl nestojíme,“ dal jasně najevo.

No takové razantní řešení se mně zpočátku moc nelíbilo a Karlovi jsem připomněl jistou záležitost. „Víš, Kájo, ty si mně kdysi něco říkal o sestře, která je také učitelka a musela za komančů v lednu 1989 odejít ze školství, protože zavedla svoji první třídu podívat se do kostela na jesličky. A říká se, co nemáš sám rád, nečiň druhému,“ namítl jsem.

To kamaráda poněkud rozčílilo. „Honzo, má milovaná sestřička byla komunisty vyhozena z práce a nemohla nikde učit. Měla štěstí, že se dostala do Motoru do kanceláře. Tento člověk odešel z práce na dohodu, opakuji na dohodu, a může učit kdekoliv jinde. My jsme na tu kremelskou pakáž ještě moc hodní, oni by se s námi nemazlili,“ brunátněl Karel.

Pak jsem si vzpomněl, jak bloger Jaromír Petřík tady opakovaně v diskusích pod blogy chtěl vyhazovat jemu nepohodlné lidi z práce, jak mají komunisté vy zvyku, tak jsem si řekl, že vlastně pan učitel dostal, co si zasloužil.