Turek útočí na Řeky, Putin se dohodl s Erdoganem

Chování Turecka, které útočí na řecké policisty bránící svoje hranice na řeckém území, je skandální. Jedná se o hrubé porušení mezinárodního práva. Ovšem Ankara s Moskvou se stále potřebují.

Nedávno se turecká a syrská armáda ostře střetly, obě strany utrpěly poměrně těžké ztráty. Syřané údajně přišli o dva bojové letouny, desítky tanků a stovky vojáků. Desítky mužů padlo i na turecké straně. Zajímavé, však je, že do bojů nezasáhla ruská armáda a nechala své syrské spojence na holičkách. Před časem se vytýkalo USA, že se zachovalo hanebně vůči Kurdům, když je nechalo napospas Turecku, ale Rusové si vůči Damašku počínali stejně. Pravdou ovšem je, že stažení americké armády ze Sýrie avizoval prezident Donald Trump několik měsíců dopředu. Ono je to těžké, když se Američané stáhnou, tak jsou zbabělci a zrádci, když ne, tak jsou okupanti. Inu, kdo chce psa bít, vždy si hůl najde.

Turecký prezident Recep Erdogan s Vladimírem Putinem shodně tvrdili, že nestojí o střety ruské a turecké armády. Včera spolu uzavřeli příměří. No, nebylo to poprvé, ale zatím všechny pokusy o klid zbraní v oblasti selhaly. Každopádně Turci se nemusí stáhnout ze Sýrie a Erdogan zdůraznil, že si Turecko i nadále vyhrazuje právo reakce proti případnému syrskému útoku. Je logické, že se Ankara s Moskvou potřebují, a proto není v zájmu Putina si Turky příliš znepřátelit. Turecko je totiž významným odběratelem ruských zbraní a Rusko také potřebuje vést přes turecké území plynovod Turecký potok, kterým by Rusko v budoucnu dopravovalo zemní plyn na Balkán. A ono je na exportu surovin značně závislé. Rusko a Turecko mají také ještě jedno společné, tváří se se sebevědomě, ale ve skutečnosti se jedná o upadající mocnosti.

V každém případě se Evropská unie nemůže ve sporu s Tureckem spoléhat na Rusko, které jí žádném případě nepomůže. Musí se spoléhat sama na sebe a jsem rád, že již Řecko začalo razantně chránit svoje a zároveň schengenské hranice před přívalem migrantů. Není možné si násilím vynucovat vstup na území cizího státu.

Vzorem evropským zemím v hájení národních zájmů může být Izrael a jeho vztah k Sýrii. V této zemi se totiž nejedná o souboj dobra se zlem, ale o válku zločineckých gangů o ovládnutí teritoria. „Chtějí nás zabít, ale jsou na to příliš slabí. Tak třeba v Sýrii by nás chtěly zabít všechny válčící strany – Asad nás chce zničit, Fronta an-Nusra nás chce zničit, ISIS jakbysmet, turecký Erdogan by nás nejraději vymazal z mapy, ale zatím se zabíjejí navzájem. Já jim v jejich počínání přeji naprostý zdar. Jako správný sportovec se nestarám o to, kdo z nich zvítězí, pro mne je důležité, aby se hrálo dál,“ řekl už dříve v rozhovoru pro časopis Reflex poradce několika izraelských premiérů Dan Schueftan.

A to přesně vystihuje důvody a ospravedlňuje vojenské údery Izraele proti všem válčícím stranám občanské války v Sýrii.

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/putin-s-erdoganem-se-dohodli-na-primeri-v-syrskem-idlibu/1862333?