Bez americké pomoci by Stalin a spol. měli velké problémy

Je známou skutečností, že Američané poslali do zemí válčících s hitlerovským Německem a jeho satelity výzbroj, výstroj a další materiál za desítky miliard dolarů. Významně pomáhali i na bojištích.

Významné byly vlny masových náletů na hitlerovské Německo, podnikané západními spojenci už od roku 1942. Tehdy poprvé vzlétlo více než tisíc britských bombardérů na Kolín nad Rýnem. Německé velení proto muselo v protivzdušné obraně soustředit na 1,5 milionů vojáků a velkou část svých letadel. Tyto síly jim pak chyběly na východní frontě.

Před začátkem Viselsko-oderské operace Rudé armády v lednu 1945 náčelník generálního štábu Rudé armády armádní generál Alexej Antonov písemně požádal západní spojence o bombardování vybraných německých měst včetně Drážďan, přes které Němci dopravovali frontu posily, strategickými bombardéry, jež Sověti tenkrát neměli k dispozici.

Západní spojenci se vylodili v Africe již v listopadu 1942

Američané se do přímého boje se silami Osy dostali už 8. listopadu 1942, kdy se spolu s Brity a dalšími vylodili v počtu 107 tisíc vojáků pod velením generála Dwighta Eisenhowera v severní Africe v rámci operace Torch. Dá se říci, že to byla první příprava na vylodění v Normandii o dva roky později. Mezitím se však se spojenci v roce 1943 vylodili na Sicílii a později na samotné italské pevnině.

Vylodění spojeneckých sil v severní Africe znamenalo konec německých a italských jednotek v této oblasti, které se tak dostaly do kleští, protože z východu na ně dotíral s 8. britskou armádou tehdy ještě generál Bernard Montgomery. Do ukončení bojů v květnu 1943 pak před nimi kapitulovalo v Tunisku zhruba čtvrt milionu německých a italských vojáků.

Nejvýznamnějším příspěvkem Američanů k porážce Německa byla jejich materiální pomoc, kterou dostal i Sovětský svaz. Dosud se vedou spory o tom, jak moc byla významná a jak Sovětům pomohla. Podívejme se tedy na údaje, které zveřejnil web atlanka.net v překladu z ruského zdroje pravda.ru, tedy od samých příjemců pomoci, což zaručuje i jistou objektivitu.

Studebakery ocenil i polní maršál Manstein

Pravdou je, že například 58% všech vojenských aut, které používali na frontě Sověti, byla vozidla americké výroby. Těch jim Američané dodali přes 400 tisíc. Osvědčily nejenom jako účinný prostředek pro rychlou přepravu pěchoty, ale i jako podvozky pro vyhlášené raketomety Katuše a tahače děl.

Auta studebaker ocenil jako vynikající též německý polní maršál Erich von Manstein, protože na rozdíl od německých a sovětských dokázala jezdit i v těžkém terénu a pomohla tak urychlit postup rudoarmějské pěchoty při rozhodujících ofenzivách. Studebakery, dodge a džípy tvořily většinu aut používaných za války Rudou armádou. Ta měla ve výzbroji též sedm tisíc obrněných transportérů, které všechny pocházely z USA, protože v Sovětském svazu se tenkrát nevyráběly.

Důležité byly i dodávky letadel, které tvořily více než 20% sovětských bojových letounů. Americkou stíhačku Bell P -39 Airacobra vyměnily za domácí stroje také letecká esa Grigorij Rečkalov (61 sestřelů) a Alexandr Pokryškin (59 sestřelů).

Klíčové byly americké dodávky potřebných surovin, materiálů a potravin, bez kterých by Sověti nebyli schopni produkovat tanky, děla, letadla a další zbraně a ani vést válku. Nedostatek paliva pomohlo vyřešit 2,5 milionů tun ropných produktů. Letecký benzín použitý sovětským letectvem pocházel většinou ze Spojených států amerických. Z 2,3 milionů tun americké oceli vyrobili Sověti 70 tisíc skvělých tanků T-34. Zásilky aluminia činily 229 000 tun a s tímto množstvím sovětská výroba tanků a letadel vystačila dva roky. Rudá armáda také obdržela 423 000 polních telefonů a desetitisíce bezdrátových stanic. Sovětský svaz dostal materiál a stroje a zařízení pro rafinérie ropy, baterie, stany, padáky atd. Vojáci Rudé armády si obuli 15 milionů párů amerických vojenských bot.

Vyhrát válku pomohly Sovětům i americké potraviny

Důležité byly také z USA dovezené potraviny, mezi nim 3,8 milionů tun konzerv vepřového masa, uzeniny, másla, čokolády, sušená vejce a další. Ty mimo jiné pomohly zachránit před smrtí hladem i obyvatele obleženého Leningradu a také umožnily vojákům Rudé armády zvítězit nad německým protivníkem. On totiž bojovník s prázdným žaludkem toho moc nesvede. Stalinův SSSR v té době přišel o svoje obilnice na Ukrajině a o to byly dodávky potravin ze Západu cennější.

Sovětské válečné námořnictvo se také rozrostlo o 595 lodí, včetně 28 fregat, 105 ponorek, 77 obchodních lodí, 22 torpédových člunů, 104 protiponorkových plavidel a jiných typů plavidel ze Spojených států amerických.

Z výše uvedených faktů je jasné, že americká pomoc SSSR nebyla zase tak bezvýznamná, jak tvrdili a stále se snaží někteří převážně komunističtí historici. Na druhé straně je třeba objektivně uznat, že dodávané tanky americké Shermany a britské Matildy neměly tak vysokou bojovou úroveň jako sovětské T-34. Je rovněž pravdou, že Sovětský svaz za zmíněné dodávky platil, i když Rusko jako nástupní stát za ně stále dluží Američanům na 700 milionů dolarů.

V září před 75 lety skončila II. světová válka, největší světový konflikt v historii lidstva, a proto je dobré si tyto události u příležitosti tohoto výročí připomenout.

http://www.atllanka.net/index.php?text=32